Úvodní stránka > Různé > Sláva daňovým rájům

Sláva daňovým rájům

Kapitalista je občanem světa a není nezbytně připoután k nějaké konkrétní zemi. Hbitě opustí zemi, ve které čelí otravným šetřením, která na něj mají uvalit tíživou daň (…)
Daň, která měla sklon vyhnat kapitál z daného státu, by stejně tak měla sklon nechat vyschnout příjmy jak jedince, tak společnosti.

– Adam Smith, Bohatství národů, 1776

V květnu vyhlásil prezident Obama válku všem Američanům, kteří ukrývají svoje peníze v jurisdikcích s nízkými daněmi. Současně mezinárodní agentury stíhají tyto daňové ráje na příkaz politiků ze zemí s vysokými daněmi. Například OECD zařadila na černou listinu 41 takových jurisdikcí jako součást svého projektu proti „škodlivé daňové konkurenci“ a snaží se je zastrašit, aby změnily svoje atraktivní politiky. Podobné praktiky na potlačení daňových rájů provádí i Evropská komise, OSN a G-20.

Společným tématem všech těchto snah je nahrazení daňové konkurence daňovou harmonizací. Daňová konkurence existuje tam, kde politici cítí tlak zlepšit daňovou politiku, aby husa snášela zlatá vejce a neuletěla pryč. Od dob Reagana a Thatcherové začalo být snižování daní součástí procesu daňové konkurence, státy začaly závod ve snižování daní v naději přilákání – nebo udržení – pracovních míst a investic. Od roku 1980 klesla průměrná daň z příjmů v rozvinutém světě o cca 26 procentních bodů a korporátní daň o více než 21 procentních bodů. A v současné době existuje 27 jurisdikcí s rovnou daní – skvělý vývoj. Není divu, že globální ekonomika – navzdory současné krizi – je mnohem silnější, než bývala v sedmdesátých letech.

Daňové ráje jsou dle stereotypu malé ostrůvky v Karibiku a skutečně to v některých případech platí. Ale abychom byli přesnější, daňový ráj je jakákoliv jurisdikce, která splňuje dvě kritéria: Zaprvé její daňové zákony jsou atraktivní pro globální investory a podnikatele a zadruhé chrání svojí fiskální suverenitu, když se rozhoduje nevynucovat špatné daňové zákony ostatních států, přinejmenším ve chvíli, kdy se snaží zdaňovat ekonomickou aktivitu za jejich hranicemi. To samozřejmě znamená, že jedinci a firmy ze států s vysokým zdaněním mají možnost využít tyto jurisdikce jako útočiště před přemrštěným zdaněním.

Daňové ráje jsou pro globální ekonomiku dobré primárně ze čtyř důvodů. Zaprvé, podporují dobré politiky po celém světě tím, že tlačí na politiky v zemích s vysokými daněmi, aby daně snížili. Růst globální ekonomiky zmíněný výše nastal převážně právě z důvodů daňové konkurence. Daňové ráje jsou cenné právě proto, že politici nemohou být tak hamižní, když vidí, že daňový poplatník má možnost jim uniknout. Dokonce i ekonomové z OECD přiznávají, že daňová konkurence je prorůstová síla světové ekonomiky.

Daňové ráje jsou speciálně nápomocné při přesvědčování politiků, aby snížili dvojité zdanění příjmů, které jsou uspořeny a investovány. Mnoho států snížilo nebo zrušilo daně ze smrti (dědické daně) a daně z majetku, protože politici konečně pochopili, že represivní daňové zákony jednoduše vedou k tomu, že daňoví poplatníci přemístí svoje peníze do rájů, jako je Lucembursko nebo Panama. Obdobně státy snížily dvojité zdanění dividend, úroků a kapitálových zisků. Politikům došlo, že je lepší mít nízké daně a vybrat nějaké peníze než mít vysoké daně a vyhnat investice do Švýcarska nebo Singapuru.

Z ekonomické perspektivy jsou tyto nižší daně kritické, protože snižují daňovou předpojatost proti úsporám a investicím. To povzbuzuje lidi dát si stranou více dnešních příjmů, aby financovali zítřejší růst – a dokonce i socialističtí ekonomové souhlasí, že tvorba kapitálu je klíčová k dlouhodobé prosperitě a růstu životního standardu.

Zadruhé, daňové ráje jsou zdrojem vysokého životního standardu. Podle dat Světové banky devět ze třinácti nejbohatších jurisdikcí světa jsou daňové ráje. Není příliš překvapující, že akademici potvrzují, že daňové ráje rostou rychleji a vytvářejí lidem více prosperity než země s vysokými daněmi. To je obzvláště důležité v rozvojovém světě, kde si chudé státy, které se stanou daňovými ráji, užívají velký pokles chudoby.

Zatřetí, daňové ráje podporují lepší vládnutí. Jedním z problémů, který moří rozvojový svět, je nedostatek kvalitních institucí. Vlastnická práva, vláda práva a kvalitní peníze jsou nepostradatelné stavební kameny tvorby bohatství a ekonomického růstu. Akademici zjistili, že touha stát se daňovým rájem vede ke zlepšení institucí z jednoduchého důvodu, že globální investoři nechtějí ukládat svoje peníze do jurisdikcí se špatnou vládou. A žebříčky Světové banky ukazují, že daňové ráje si stojí v tomto ohledu velmi dobře. Za to bychom jim měli tleskat a ne na ně útočit.

Začtvrté, daňové ráje podporují ekonomickou aktivitu ve státech s vysokým zdaněním. Zdá se to paradoxní, ale většina zemí, dokonce i ty s vysokými daněmi, má obecně příznivější podmínky pro zahraniční investice než pro ekonomické aktivity svých občanů. Politici si myslí, že jejich občané jsou zajatí zákazníci, kteří mohou být vysoce zdaněni, ale chápou, že musí soutěžit o globální investice. Mimo to akademičtí experti zjistili, že občané v zemích s vysokými daněmi často využívají blízkých daňových rájů jako platformy k investici ve vlastní zemi. Tyto dodatečné investice, které by se jinak neobjevily, zvyšují prosperitu vysoce zdaněného národa.

Ochrana před perzekucí

Daňové ráje také nabízejí ochranu pro jedince, kteří čelí perzekuci. Velká většina světové populace žije ve státech, kde vlády selhávají při poskytování základní ochrany civilizované společnosti. Ve skutečnosti jsou v mnoha případech vlády zdrojem problémů, protože vládnoucí elity užívají svojí moc k vykořisťování lidí. Korupce je často na denním pořádku, vyvlastňování běžné a zločin endemický. Rozšířená je také perzekuce obyvatel. Není překvapující, že lidé s penězi jsou častým cílem útisku – především pokud jsou členy náboženské, politické, etnické, rasové nebo sexuální minority. Daňové ráje chrání lidi před zkaženými a nekompetentními vládami tím, že jim poskytují místo, kde mohou investovat svoje zdroje.

Autorem článku je Daniel Mitchell, článek původně vyšel na webu The Freeman. Převzato z webu Mises.cz v duchu licence Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported .

  1. 07. Březen 2013 (23.18)

    AMEN! Vytisknout a lepit politikům na okna a na auta! Založit firmu v USA je asi 10x rychlejší a 5x levnější jak v ČR, neskutečné… o následné byrokracii vůbec škoda mluvit…

  1. No trackbacks yet.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: