Úvodní stránka > Z domova > Zabili Kennyho, parchanti…

Zabili Kennyho, parchanti…

20. července 2012 Napsat komentář Go to comments

Původně jsem chtěl tento příspěvek nazvat jinak. Podle jedné písničky Těžkýho Pokondra. Saša jede. Možná i proto, že se Saša hezky rozjel, ale prostě Kenny je Kenny.

O co tedy vlastně jde? Každý den začínám kávou, cigaretkou a přehledem aktualit. Vím, že ani jedno zřejmě zdraví neprospívá, ale co naplat. Jednoduše mi to tak vyhovuje a je to moje volba.

Do přehledu aktualit počítám i to, že nakouknu co je nového na mém oblíbeném blogu D-Fens. Nějak jsou mi ty názory blízké. Alespoň většinou.

No ale dnes se mi lehce zvedl tlak. Ostatně se můžete na článek podívat sami na tomto odkazu.

Nechce se mi článek opisovat, ostatně si ho celý můžete přečíst, ale autor, podle mého názoru kapičku přestřelil.

Autor,  Alexandr Bátora, syn zajisté i vám známého Ladislava Bátory (viz wiki) v něm nejprve popisuje události posledních dnů. Události které se týkají ministra Kalouska a jeho eskapád.

Vybírá ty nejpikantnější pasáže a elegantně přechází k událostem loňského roku, kdy na tlak TOP09 byl odejit jeho otec z úřednického postu na Ministerstvu školství.

Až potud bych řekl OK, padla kosa na kámen. Bátora toho oproti Kalouskovi zase tolik neřekl a bumerang se vrátil.

Jenže autor pokračuje v tom smyslu, že Kalouska pokládá za téměř, dovolím si přirovnat k aktuálním sobotním večerům televize Nova, temnou stranu síly. A protože mu to není dost a podle všeho mu asi vážně spadly hračky do kanálu, tak přeje Kalouska ve funkci ministra financí nejen těm, kteří ho volili, ale i těm, kteří mlčeli, když by odstavován z funkce jeho otec. Přesněji tedy uvádí, když byl jeho otec popravován fašistickou zrůdou.

V této chvíli jsem si mohl myslet, že čtu článek o Lidicích, konec konců bylo výročí, ale nebylo tomu tak.

Vcelku chápu, že má pan Bátora ml. hezký vztah ke svému otci. Věřím, že si ho váží a že se ho události loňského roku dotkly. Rozhodně se ale nedomnívám, že je nutné jednat jako hysterka. Navíc opožděná.

Že se autor chová, jako by mu jeblo v palici je mi celkem jedno. Sice se obávám, že tatíkovi činí spíše medvědí službu, ale je to jeho věc.

Co mi ale jedno není, jsou jeho slova o tom, jak jsme mlčeli při oné popravičce.

Já mlčel také.

Bátoru staršího zrovna nemusím. Něco se mi na něm zamlouvá, něco nezamlouvá, s něčím souhlasím a s něčím ne. To však jako podstatné nevidím. Jako důležité vidím a rozlišuji, když je kritizován a postihován za své veřejné výroky státní úředník nebo politik.

Politik na ně má právo. Ouřada ne. A tady je ten rozdíl. Bátora byl odvolán z úřednického místa, protože neuměl držet hubu. Synovi to taky moc nejde.

Když jsem si kritizovaný výplod pročítal, zjistil jsem, že autorovi poměrně dobře funguje kombinace Ctrl+C Ctrl+V. Jinak bych článek nenalezl i jinde. Namátkou uvedu web Ostrava online, Národní myšlenka  a nebo Parlamentní listy.

Poslední jmenované mají článek uvozen slovy „Maďarskýma očima“.

No tak když se na to autor dívá skrze prizma uherského salámu a čabajky tak bych mu asi doporučil, aby to zkusil třeba tam.

Tam mají možná úředníci místo zajištěno doživotně a nikoho nepálí co kvákají.

Ilustrační obrázek autora Anderse Steena Nilsena byl přebrán z webu Fotopedia ve smyslu licence CC BY-NC 2.0

  1. Zatím nemáte žádné komentáře.
  1. No trackbacks yet.

Napsat komentář