Úvodní stránka > Různé > Dopady minimální mzdy na chudé

Dopady minimální mzdy na chudé

coinsMezi širokou veřejností je minimální mzda chápána jako nástroj k potírání chudoby a zvyšování sociální rovnosti. Na příkladu Spojených států amerických bych rád ukázal, že pravda je přesně opačná: minimální mzda chudým lidem škodí. Nejprve shrnu její historii, poté uvedu teoretický argument, který následně ilustruji na reálných datech.

V tzv. „Lochnerovém období“ v právních dějinách Spojených států, které se datuje přibližně 1897–1937, Nejvyšší soud USA pravidelně zamítal pokusy států uzákonit minimální mzdu, protože to shledával protiústavní, jelikož to „omezovalo svobodu zaměstnance určit si cenu své práce“. [1] Nejvyšší soud zpočátku odolával i pokusu F. D. Roosevelta o zavedení celonárodní minimální mzdy, než konečně povolil a schválil Fair Labor Standards Act v roce 1938. V té době činila v dnešních hodnotách kolem $4 na hodinu a od té doby pohybuje od $3,5 v roce 1950 do $10 v roce 1968. Nyní federální minimální mzda činí $7,25 na hodinu. [2]

Každá zaměstnanecká smlouva je založena na tom, že zaměstnanec je ochotný danou práci přijmout za jakoukoliv cenu vyšší než x a zaměstnavatel je ochotný zaměstnance najmout za jakoukoliv cenu nižší než y. Pokud x je menší než y, pak zaměstnavatel může zaměstnance najmout za mzdu m mezi x a y [3]; taková smlouva se vyplatí oběma stranám. Jestliže se zavede hodinová minimální mzda M, která je větší než nějaká mzda m, pak jsou dvě možnosti. Buďto je M stále menší než y, pak pořád existuje cena, za kterou by zaměstnavatel byl pořád ochotný najmout zaměstnance. Výsledek tohoto případu by tedy bylo zvýšit mzdu zaměstnanci. Pokud je však M větší i než y, pak už se zaměstnavateli nevyplatí zaměstnance najmout. Člověk tedy nebude zaměstnaný a toto snížení nabídky práce zvýší mzdu zaměstnancům s vyššími mzdami.

Jaký efekt, popř. jaké další efekty, v praxi převáží? Realita mluví jasně: minimální mzda chudým lidem škodí. Chudobu totiž nesnižuje vyšší mzdy, ale především zaměstnanost. Pouze 16 % lidí pod hranicí chudoby mělo práci na plný úvazek a 57 % nepracovalo vůbec. Mezi pracujícími lidmi je pouze 2,6 % chudých, mezi nepracujícími je to 19,9 %. [4] Statistiky ukazují, že 10% zvýšení minimální mzdy sníží zaměstnanost přibližně o 1–2 % [5] [6], což může připravit o práci mnoho stovek tisíc lidí. Není se čemu divit: 3,8 milionu pracovníků, tedy celých 5,2 % pracovní síly, má mzdu rovnou nebo nižší, než je federální minimální mzda. [7] Jakékoliv zvýšení minimální mzdy vážně riskuje, že tito lidé budou propuštěni nebo nebudou zaměstnáni noví.

Taková situace může mít ničivé dlouhodobé důsledky. Práce za minimální mzdu je totiž pro mnoho lidí „vstupní“ zaměstnání. Celou polovinu zaměstnaných za minimální mzdu tvoří lidé ve věku 16–24 (v široké společnosti jsou zastoupeny v jedné pětině). [8] Lidem, kteří pobírali minimální mzdu, roste plat kolem 10 % ročně a dvě třetiny těchto lidí vydělávají více než minimální mzdu po jednom roce své práce. [9] Lidé na místě získají zkušenosti a školení od zaměstnavatele, takže se zvyšuje jejich produktivita, a proto i jejich mzda. Zákon o minimální mzdě brání chudým lidem a mladým lidem vstoupit na pracovní trh a tím je drží v notoricky známé tzv. „pasti chudoby“ (poverty trap). [10]

Minimální mzda ovšem kolikrát škodí i těm mezním pracovníkům, kterým zvýší hodinovou sazbu. Pracovník má totiž pro zaměstnavatele klesající mezní užitek, a tak když se zvýší jeho hodinová mzda, zaměstnavateli se již nevyplatí ho najmout na tak dlouhou dobu. Výsledek tedy bude více práce na poloviční úvazky a obecně méně pracovních hodin než původně. Pracovník bude mít sice vyšší hodinovou mzdu, ale nebude moci vydělávat tak dlouho, jako dřív, a rozhodně o dost méně, než by za tuto cenu byl ochotný. David Neumark, jeden z nejuznávanějších odborníků na minimální mzdu, vypátral, že tento efekt je tak silný, že zvýšení minimální mzdy ve skutečnosti v průměru sníží plat nízkopříjmových lidí. [11] Podniky často na vyšší minimální mzdu také reagují snížením jiných výdajů, např. omezením pracovních výcviků nebo zhoršením pracovního prostředí, popř. hledají způsoby, jak peníze získat zpět, např. zpoplatněním (resp. zvýšením ceny) nápojů nebo parkování. Výsledek je ještě menší prospěch pro zaměstnance.

Ani u těch jednotlivců na hranici minimální mzdy, kterým se její zavedení vyplatí, se nedá mluvit o pomáhání chudým. Mezi lidmi pobírajícími minimální mzdu je pouze 20,5 % oficiálně chudých, v porovnání s celými 12,6 % obecně ve společnosti. [12] U těch málo nízkopříjmových lidí, kterým minimální mzda zvedne plat, jde především o lidi z nižší střední třídy, kteří právě vstoupili na pracovní trh a v budoucnosti mohou očekávat výrazné přilepšení. Skutečně chudí lidé jsou bez práce a kvůli minimální mzdě bez ní pravděpodobně zůstanou.

Minimální mzda má i některé nepřímé důsledky na chudé. Především zvyšuje náklady podniků, což se promítne do vyšší ceny zboží, které si tito lidé kupují. Vyšší náklady také sníží zisky firem, takže se jich méně udrží na trhu. Konzumenti tak přijdou o produkty, které by si jinak možná koupili, a také přijdou o práci lidé, kteří by jinak byli zaměstnáni. Tento celkový pokles ekonomické aktivity může mít ve výsledku ještě ničivější důsledky, než jsou ty přímé.

Proč tedy taková podpora pro minimální mzdu mezi širokou veřejností? Hlavním důvodem je podle mě intelektuální chyba. Minimální mzda je typický příklad toho, jak ty nejlepší úmysly mohou mít nechtěné, škodlivé důsledky. Ekonomická teorie má občas neintuitivní poznatky: kdo by zpočátku očekával, že zákon o vyšším platu chudých jim tyto platy sníží?

Druhým důvodem podpory je, že jsou zájmové skupiny, například odbory, kterým se minimální mzda vyplatí. Odbory často sdružují lidi, jejichž práce je vhodným substitutem k práci levnějších zaměstnanců. Minimální mzda zkušeným a schopným odborářům eliminuje konkurenci ve formě levných pracovníků, a tím zvyšuje poptávku po jejich práci. Zároveň odboráři mají dostatečné mzdy na to, aby jim minimální mzda nesnížila zaměstnanost nebo odpracované hodiny: pouze 2,1 % pracovníků na minimální mzdu patří k odborům, v porovnání s 12 % mezi všemi zaměstnanci. [13] Studie Davida Neumarka potvrzuje, že zvýšení minimální mzdy vede k vyššímu platu a vyšší zaměstnanosti odborářů. [14] Tento efekt sice bývá velmi malý; rozhodně dost malý na to, aby minimální mzda zvýšila průměrný plat ve společnosti.

A zatřetí, minimální mzda je vnímána jako ochrana chudých lidí před chamtivostí kapitalistů, proto její začlenění do politického programu na společnost dobře působí. Naopak hájení snížení či zrušení minimální mzdy je skoro politická sebevražda: na kandidáta je nahlíženo jako na lobbistu pro velké korporace, jako na člověka, který chce obohatit bohaté na úkor chudých. Je možné, že i odbory tomuto vlivu podléhají: hlásají minimální mzdu, protože chtějí a potřebují, aby se lidem zdálo, že bojují za „práva“ zaměstnanců.

Zákon o minimálně mzdě není zákon o vyšších platech – takový zákon neexistuje. Je to zákon, který zamezuje vstup na pracovní trh těm, které nikdo není ochotný najmout za více než stanovenou hodinovou sazbu. Toto způsobuje nezaměstnanost, která je většinou ekvivalentní s chudobou a která se může pohybovat skutečně v obrovských číslech, vzhledem k tomu, kolik lidí minimální mzdu pobírá. Minimální mzda také brání lidem v nabývání zkušeností prostřednictvím práce a snižuje počty odpracovaných hodin zaměstnanců proti jejich vůli. Její následky dále prostupují ekonomikou ve formě poklesu ekonomické aktivity, a i u těch, kterým mírně přilepší – odborům – se nedá mluvit o potírání chudoby v pravém slova smyslu. S ohledem na teorii i fakta lze usoudit, že minimální mzda nemá příznivé důsledky na společnost, a už vůbec ne na velmi chudé lidi.

[1] „History of the United States’ Minimum Wage“. Minimum-Wage.org.

[2] „Minimum wage in the United States“. Wikipedia.

[3] Ve skutečnosti hraje roli mezní užitek a mezní náklady, ale to pro tyto účely není podstatné.

[4] Vedder and Gallaway, „Does the Minimum Wage Reduce Poverty?“. Employment Policies Institute, tento údaj pochází z roku 1999, ale nemáme důvod se domnívat, že se moc změnily uvedené poměry chudých lidí.

[5] Neumark and Wascher, Minimum Wages.

[6] Sherk, „Raising the Minimum Wage Will Not Reduce Poverty“. The Heritage Foundation.

[7] Lze pobírat méně než minimální mzdu, nelegálně i legálně – k minimální mzdě existují výjimky, především pro studenty.

[8] „Characteristics of Minimum Wage Workers: 2011“. Bureau of Labor Statistics.

[9] Even and Macpherson, „Rising Above the Minimum Wage“. Employment Policies Institute, s. 4 a 5.

[10] Viz třeba Neumark and Nizalova, „Minimum Wage Effects in the Long Run“. National Bureau of Economic Research.

[11] Neumark, Schweitzer, and Wascher, „The Effects of Minimum Wages throughout the Wage Distribution“. National Bureau of Economic Research, s. 27.

[12] Sherk and Hederman, „Who Earns the Minimum Wage? Suburban Teenagers, Not Single Parents“. The Heritage Foundation.

[13] Sherk, „Union Members, Not Minimum-Wage Earners, Benefit When the Minimum Wage Rises“. The Heritage Foundation.

[14] Neumark, Schweitzer, and Wascher, „The Effects of Minimum Wages throughout the Wage Distribution“. National Bureau of Economic Research, s. 25–26.

Zdroje

„Characteristics of Minimum Wage Workers: 2011“. Bureau of Labor Statistics. url: http://www.bls.gov/cps/minwage2011.

Even, William and David Macpherson. „Rising Above the Minimum Wage“. Employment Policies Institute. url: http://epionline.org/studies/even_01-2000.pdf.

„History of the United States’ Minimum Wage“. Minimum-Wage.org. 2009. url: http://www.minimum-wage.org/history.asp.

„Minimum wage in the United States“. Wikipedia. url: http://en.wikipedia.org/wiki/Minimum_wage_in_the_United_States. Založeno na statistikách Department of Labor a Bureau of Labor Statistics.

Neumark, David and Olena Nizalova. „Minimum Wage Effects in the Long Run“. National Bureau of Economic Research. url: http://www.nber.org/papers/w10656.

Neumark, David, Mark Schweitzer, and William Wascher. „The Effects of Minimum Wages throughout the Wage Distribution“. National Bureau of Economic Research. url: http://www.nber.org/papers/w7519.

Neumark, David and William Wascher. Minimum Wages. Cambridge, Massachusetts, USA: MIT Press, 2008. 392 s.

Sherk, James. „Raising the Minimum Wage Will Not Reduce Poverty“. The Heritage Foundation. url: http://www.heritage.org/research/reports/2007/01/raising-the-minimum-wage-will-not-reducepoverty.

— „Union Members, Not Minimum-Wage Earners, Benefit When the Minimum Wage Rises“. The Heritage Foundation. url: http://www.heritage.org/research/reports/2007/02/union-members-notminimum-wage-earners-benefit-when-the-minimum-wage-rises.

Sherk, James and Rea S. Hederman Jr. „Who Earns the Minimum Wage? Suburban Teenagers, Not Single Parents“. The Heritage Foundation. url: http://www.heritage.org/research/reports/2007/01/who-earnsthe-minimum-wage-suburban-teenagers-not-single-parents.

Vedder, Richard K. and Lowell E. Gallaway. „Does the Minimum Wage Reduce Poverty?“. Employment Policies Institute. url: http://epionline.org/studies/vedder_06-2001.pdf.

Autorem článku je Dominik Teiml. Převzato z webu Mises.cz v duchu licence Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported .

  1. 21. Leden 2013 (8.27)

    Ano, naprosto souhlasím. Bohužel však nevidím cestu, jak tohle vysvětlit právě těm, kterých se to nejvíce týká – velká většina z nich totiž slyší maximálně na a) populistické kecy, jejichž původce je nakonec odře i o ten zbytek b) negativní, naštvané, ale leckdy zmatené názory různých „sólorebelů“ c) obé zároveň. Nesoudím je – makat osm hodin denně rukama za pár korun, taky bych měla jiné priority. Podobný život člověka semele – nutí k řešení pouze toho nejnutnějšího. A na to hlásači „výhodných“ pravd také spoléhají.

    • 21. Leden 2013 (9.15)

      Víte, ono je to v hlavě. Kdyby si lidé občas přečetli něco jiného, než Blesk, například Bastiatovo „Co je vidět a co není vidět“ tak by možná uvažovali jinak.
      Jenže ten Blesk má tak krásně barevné obrázky…

      • 21. Leden 2013 (10.04)

        To je přesné. Jenže kdo chce kam… a jak vysvětlovat něco někomu, komu se prostě nechce MYSLET?

      • 21. Leden 2013 (10.17)

        Pokud by šlo jen o to „kdo chce kam“ tak by to bylo ještě dobré. Ať si tam, pro mě za mě, jde. Jenže situace je trochu jiná. Oni tam, podle všeho, chtějí pomoci i jiným.
        A proti tomu je třeba se postavit, byť jen pouhým ukazováním, snahou o to aby pochopili a nebo se zamysleli atd.
        Vím, že je to málo, ale alespoň něco.

  2. 16. Červenec 2014 (9.30)

    Je těžko se vžít do takové situace, pokud ji člověk sám neprožívá a soudit.

    • 17. Červenec 2014 (7.43)

      To věřím. Stejně tak věřím, že jistě je řada lidí, kteří by rádi pracovali i za méně než minimální mzdu, jenže jim takovou práci nikdo nenabídne. Nesmí.

  1. 11. Červen 2013 (0.03)

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: