Úvodní stránka > Z domova > Mladí lidé jsou nesvéprávní slaboši!

Mladí lidé jsou nesvéprávní slaboši!

hospodaTo netvrdím já. To tvrdí skupina studentů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Alespoň to vyznívá z jejich průzkumu, kterým podporují ministra zdravotnictví Leoše Hegera v jím připravovaném protikuřáckém zákonu.

Nehodlám posuzovat to, jak se ministru Hegerovi daří či nedaří řídit resort zdravotnictví. Při jeho protikuřáckých snahách se ale domnívám, že měl zůstat u svého oboru radiologie a politiku měl nechat těm, kteří dokáží považovat lidi kolem sebe za svéprávné.

V odkázaném článku je uvedeno, že průzkum studentů údajně prokazuje, že pokud by bylo kouření zakázáno v barech, klubech či na diskotékách, mladí lidé by nejspíše ani nezačali kouřit. Průzkum by měl být zveřejněn v průběhu dnešního dne, nicméně i bez jeho závěrů se domnívám, že jde o průzkum čistě účelový. Silně totiž pochybuji, že mladí lidé jsou natolik nesvéprávní, že pokud uvidí někoho, kdo si zapálí, ihned ho začnou napodobovat. Nebo se opravdu mám domnívat, že mladý člověk, který vejde do zakouřené pivnice a je do té doby nekuřákem, si okamžitě koupí kartón cigaret? To si nemyslím. Tak to není a nebo jde o jedince, který je natolik bez vlastní vůle a názoru, že mu bude stačit i shlédnutí jednoho filmu pro pamětníky, kde s kouří.

Ne, mladí lidé asi nebudou nesvéprávní slaboši. To spíš studenti sociálních věd se domnívají, že sociální věda je i sociální inženýrství. Takové o které se, pod pláštíkem dobra, pokouší ministr Heger.

Ono vůbec celé pojetí protikuřáckého postoje Hegera a spol poněkud zavání. Má-li se potlačovat i používání elektronických cigaret, které prokazatelně nikoho v okolí kuřáka neohrožuje a ani ho neobtěžuje, tak to přímo smrdí. Víc než nevysypaný popelník.

V žádném případě nehodlám omezovat nikoho, komu vadí tabákový dým. Sám, ač kuřák, si nedovolím zapálit v přítomnosti nekuřáka, protože si jsem vědom toho, že moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda jiného. Domnívám se ale, že omezování majitelů restaurací je vysoce kontraproduktivní.

Restaurace je soukromý majetek jejího majitele. Tvrzení nekuřáků, že mají právo na čistý vzduch je sice pravdivé, ale nepravdivý je dojem, že jim musí být vytvořen v majetku někoho jiného. Pokud nekuřákovi vadí kuřácká restaurace, nikdo ho nenutí do ní chodit. Bude-li takových zákazníků dostatek, vzniknou nekuřácké restaurace zcela logicky samy. Bude po nich poptávka.

Poptávku ale není možné vytvořit tak, že nekuřáckou restauraci nařídíme. Tak to prostě nefunguje.

Uvedený průzkum, přestože v době publikace tohoto článku není dosud zveřejněn, bude zcela jistě sledovat úzce účelově daný cíl, tedy prokázat škodlivost kouření v restauracích. Důležité je si uvědomit, že správně vedený průzkum prokáže to co budete právě potřebovat. Právě proto se můžete z průzkumů dozvědět, jak je blahodárné a všemi vítané ono omezování kouření v restauracích. Z některých zdrojů se ovšem můžete dozvědět i to, že v Británii takový zákaz kouření znamenal i vysoké procento ukončování provozu venkovských hospod.

Ministr Heger a možná i studenti provádějící průzkum to pravděpodobně mysleli dobře. Ale každý, kdo hodlá provádět dobro pomocí násilí je nebezpečný a nemělo by to být umožněno. Nařizovat hospodskému, jak má provozovat svojí živnost je zhoubná představa, kterou může za dobrou považovat jen opravdový pomatenec. Pokud se rozhodnu, že budu provozovat restauraci a budu hostům podávat pouze krabičku cigaret, zápalky a pivo, je to moje rozhodnutí a pokud o takovou nabídku nebude zájem, je to i mé riziko.

Nikdo nikoho nenutí navštěvovat zakouřené hospody. Stejně tak ale není možné nutit někoho navštěvovat hospody, kde není možné si zapálit.

Chcete argumentovat tím, že mě nikdo do nekuřácké hospody nenutí chodit? V pořádku. Ale zakouřenou hospodu také nenavštěvujete z donucení. Nebo ano?

  1. Jana
    01. Únor 2013 (9.53)

    Jsem nekuřačka, ale s koncem článku souhlasím. Nařizováním se nikdy nic nevyřešilo.

  2. 02. Únor 2013 (0.20)

    Jsem kuřák – ale ovládám se. Nicméně, pivo bez cigarety si dost dobře představit neumím. Za sebe bych preferovala oba druhy podniků – kuřácké … a i nekuřácké hospody, pivnice, restaurace, kavárny……….. Věřím, že lidi si skutečně zvolí to, co jim je bližší. Kdo chce čudit, ať má tu možnost. Komu to páchne, ať se uchýlí do nekuřáckého podniku. Říkat někomu, co je nebo není z hlediska zákona, co je pro mne správné (víš, holčičko, my bychom si s tatínkem přáli, abys – nekouřila, nechodila pozdě spát, přicházela domů střízlivá, šťastná a se samými jedničkami -super.) Přání je fajn věc. Odstranit potenciálně škodlivé faktory fajn není. To totiž dost zavání RODIČEM… a od něj je k Velkému Bratru jen milimetrový krůček.

    • 02. Únor 2013 (0.26)

      Evidentně máte hlavu nejen proto, aby Vám nepršelo do krku. Nemůžete tedy být státním úředníkem nebo, nedej bože, proevropským politikem.

      • 02. Únor 2013 (0.28)

        🙂 To tedy opravdu ne. S mými názory se i v soukromé firmě dost těžce žije🙂

  1. 16. Leden 2015 (0.02)

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: