Úvodní stránka > Různé > Protesty proti těžbě břidlicových plynů jsou útokem proti rozumu

Protesty proti těžbě břidlicových plynů jsou útokem proti rozumu

bridlicovyplynDějiny environmentalismu jsou v podstatě historií plnou lží. Od jaderné energie až ke globálnímu oteplování, praxe vyvrací zelené kampaně jednu po druhé. Propaganda o globálním oteplování stojí na falšování dat. Ropa i další suroviny, navzdory strašení alarmistů, ne a ne dojít. Ohrožené druhy živočichů ne a ne vymřít. Světová populace roste. Navzdory všem penězům, které environmentalisté vynakládají, navzdory zastrašování a obelhávání, fakta ve skutečnosti hrají proti nim. Zelení si však vždy houževnatě najdou další téma, a se sebejistotou jim vlastní začnou tvrdit, že tentokrát již mají pravdu: dobývání zemního plynu z břidlic dozajista zničí široká území, znehodnotí pitnou vodu, a navíc v důsledku těžby spadne Karlštejn.

Hlavními zbraněmi v rukou ekologických aktivistů je strach a ignorance. Vystrašeným a po skutečné podstatě věcí se nepídícím lidem nemá snad ani smysl vykládat, že těžba zemního plynu z ropných břidlic není ve světě nic nového a v dostatečné míře se osvědčila jako nejen efektivní a s potenciálem změnit energetický průmysl od základu, ale prokázala se i jako bezpečný a relativně šetrný způsob těžby. Nebo má? Podle toho, jak je tažení ekologistů proti těžbě zemního plynu úspěšné, se zdá, že veřejnost naslouchat faktům prostě nehodlá.

Podobnou taktiku, jakou s úspěchem používají ekologičtí aktivisté, však mnohdy přebírají místní politici – starostové a radní – kteří v odporu proti těžbě břidlicových plynů našli vcelku pohodlný způsob, jak se zviditelnit a uhrát nějaké ty politické body navíc. Například berounská starostka Šárka Endrlová sama vahou své funkce zaštítila protest proti monitorování lokalit vhodných pro těžbu na Berounsku, aniž by dala alespoň symbolický prostor těm obyvatelům Berouna , kteří s environmentalisty nesouhlasí. Berounská radnice pozvala do Berouna konferenci údajných odborníků, a nejen to – organizuje též protestní koncert, na němž vystoupí několik hvězd českého šoubyznysu, včetně nejhlasitějšího hlásného trouby českého ekofašismu, herce Petra Vacka, a na jehož konci si všichni svorně zazpívají hymnu progresivních levičáků, Lennonovu píseň Imagine. A pokud by to nestačilo, o den později se bude konat, opět pod Vackovým dozorem, protestní pochod nazvaný Záchrana hradu Karlštejna.

Nemám v úmyslu zde předkládat důkazy o tom, že těžba zemního plynu frakováním je v podstatě neškodná a dosud se neprokázaly žádné škodlivé dopady na přírodu nebo na lidi, ani nechci vyjmenovávat všechny lži a překrucování, kterých se environmentalisté v této věci dopustili. To už v dostatečné míře udělali jiní a mnohem povolanější, například geofyzik Leo Eisner z Ústavu mechaniky hornin Akademie věd ČR.

Jaké jsou však skutečné motivy environmentalistů? Jde jim skutečně o blaho a bezpečí lidských bytostí?

I kdybychom byli natolik líní a pohodlní, že by nám bylo zatěžko přečíst si alespoň pár textů, které názory alarmistů jednoznačně vyvracejí, zkusme uvažovat takto: jestliže se environmentalisté již tolikrát spletli, nebo spíše byli usvědčeni ze lží, a jejich úmysly se nakonec ukázaly jako veskrze zlé a protilidské, proč bychom jim měli věřit i tentokrát?

Samozřejmě, katastrofické scénáře jsou velice účinné. Stačí natočit „dokumentární“ film plný fabulací, ukázat lidem fotografie podivně a podezřele vypadajících železných konstrukcí vedoucích někam hluboko do země, a okolo pobíhající postavy v protichemických kombinézách, a efekt je zaručen. Stačí zdůraznit, že proti těžbě vystupuje dokonce i Yoko Ono (Nikdo si nepoloží otázku, jak může být obskurní umělkyně kompetentní k vědeckému posuzování faktů… A mimochodem, paní Ono si může dovolit bojovat proti technologii, která je revolucí na poli těžby zemního plynu, a která očividně sráží ceny dolů tak, jak se nikomu ani nesnilo – paní Ono účty za plyn, při své zámožnosti, řešit nemusí.) – a máte lidi tam, kde je chcete mít. V této chvíli už vůbec nejde o fakta, nejde o to ukázat lidem, co je frakování a vysvětlit, že jde o technologii, která se ve světě úspěšně používá přes 60 let a že více než polovina všech vrtů na světě je prováděna právě metodou frakování, aniž by se vůbec jedinkrát stalo, že by frakční kapalina z vrtu unikla a znečistila spodní vody. Naopak – lidi nejlépe dostanete na svou stranu, když je řádně vystrašíte, a vůbec nejlepší je, když je budete udržovat ve strachu už od dětství.

Jako například nyní na Berounsku, kde jednou z akcí, která má vyjádřit odpor občanů proti frakování, je pochod na Karlštejn, kam budou, jistě v rámci environmentální výchovy, nahnáni žáci a studenti z Berouna i okolí, a jehož součástí má být i umělecká performance znázorňující ničivé účinky těžby na životní prostředí. Účastníkům se doporučuje přijít na pochod oblečeni v modrém, což má znázorňovat snahu o záchranu pitné vody na Berounsku. Přitom veškeré obavy o pitnou vodu jsou naprosto zbytečné a v podání environmentalistů nejsou ničím jiným než hanebným strašením. Obyčejná benzínová pumpa nebo auto s cisternou plnou nafty je pro kvalitu pitné vody statisticky mnohem horším rizikem, než jeden těžební vrt.

Je načase si uvědomit, že environmentalistům vůbec nejde o technologická rizika těžby, nejde jim o pitnou vodu, a už vůbec jim nejde o zdraví a bezpečnost občanů. Jejich motivem není přívětivá starost o lidi, nýbrž nenávist k nim. Environmentalisty zajímá pouze panenská, nedotknutá příroda, v níž však nevidí něco, k čem musí teprve člověk zaujmout nějaký hodnotový postoj, nýbrž spatřují v ní hodnotu samu o sobě. Člověk, ačkoliv i on je jejím produktem, se představám environmentalistů o nezkažené přírodě vymyká, je pro ně pouhou nepřirozenou anomálií, která svou přirozeností přírodu ničí.

Charakteristikou, která člověka odlišuje od všech ostatních tvorů na této planetě, je rozumová a volní schopnost. Právě ta stojí za tím, že se člověk vymanil z pout divošství, kdy musel s přírodou každý den zápasit o holé přežití, a tento boj velice často drtivě prohrával. Krůček po krůčku zlepšoval své postavení vůči přírodě a naučil se ji aktivně využívat, nikoliv jen pasivně přijímat to, k čemu dříve stačilo jen natáhnout ruku, a co sloužilo vlastně jen k ukojení hladu a žízně, tedy těch nejzákladnějších potřeb, jaké živá bytost má. Jakmile člověk poprvé sebral ze země kámen a začal jej opracovávat v první nástroj, ostrý pěstní klín, od toho okamžiku již nepřestal aktivně využívat Zemi a měnit ji nenávratně k obrazu svému.

Každý útok environmentalistů na lidskou schopnost těžit a využívat nerostné suroviny – a vlastně svým rozumem a invencí měnit nepotřebný kus kamene na skutečný zdroj – je v principu útokem na onen prapůvodní projev vůle a rozumu, jež z primitivních hominidů pobíhajících po středoafrických savanách postupně učinil moderní lidské bytosti, pro něž může být příroda zdrojem nejen obživy, ale i radosti a potěšení, a ne krutým soupeřem, s nímž je třeba svádět nerovný boj o holý život. Environmentalisté nebojují za lidi – bojují proti nim a proti jakémukoliv projevu tvořivého rozumu. Touží ponížit člověka zpět na primitivní úroveň, kde bude nad přírodou nikoliv drtivě vítězit, ale naopak v zápase s ní podléhat.

Oni to sice ekologisté nepřiznají, a mnozí z těch, kteří hrají roli jejich užitečných idiotů, si to ani neuvědomují, ale jestliže si nyní jako cíl svého boje vybrali revoluční metodu těžby zemního plynu, a jako rukojmí si zvolili čistotu spodních vod, útočí nejenom na masivní vrtné soupravy schopné dosáhnout hloubky pěti kilometrů a uvolnit energii uloženou v horninách po miliony let, ale zároveň implicitně podnikají frontální útok i na naše malé vrty, které mají mnozí z nás na zahradě, a z nichž si čerpáme vodu pro každodenní použití. Vodu, která by bez aktivního přispění lidské invence zůstala bez užitku na svém místě.

Dnes tedy ekologičtí aktivisté „zachraňují Karlštejn“. Byli by to však právě oni, kteří by, měli-li by tu možnost, ve 14. století protestovali proti jeho výstavbě, protože stavba malebného gotického hradu v jejich očích znamená zničení skály, na níž dnes stojí. Jistě, v těch dobách lidé měli až příliš mnoho práce se zajištěním svých základních potřeb, a na podobně pošetilé úvahy jim nezbýval čas. Je to technologický pokrok a materiální blahobyt, co umožňuje tolika neužitečným parazitům protestovat proti základním principům lidské tvořivosti a invence, tedy proti tomu, co jim – neschopným a líným – umožňuje pohodlně přežít.

Ideoví lídři environmentalistů samozřejmě nejsou hloupí. Moc dobře vědí, že metoda frakování je neškodná. V očích environmentalistů není těžba břidlicových plynů zlem proto, že by snad byla nebezpečná nebo že by snad nefungovala – právě naopak: bojují proti ní, protože funguje. (Pomíjím zde mnohem prozaičtější, ale ne nepravděpodobný důvod, proč tito lidé vystupují proti těžbě břidlicových plynů: jsou na výplatních listinách dovozců zemního plynu, kteří v metodě frakování vidí ohrožení svých zisků.)

Na první pohled je to nelogické. Proč by normální lidské bytosti chtěly bojovat proti něčemu, co prokazatelně zlepší životní standard milionů lidí? Jenomže environmentalisté takto nepřemýšlejí – pro ně je prospěch člověka něčím, co zároveň snižuje „prospěch“ přírody. Pro environmentalistu je takřka noční můrou představa, že by lidstvo jednou dostalo neomezený, levný a ještě k tomu čistý zdroj energie – protože tím by se nesmírně zlevnily investice, a lidé by mohli svoji planetu využívat zase o něco intenzivněji, a následně zvyšovat svůj blahobyt. Zemní plyn těžený metodou frakování samozřejmě není něčím absolutně levným a čistým, nejde o žádnou nadpřirozeně zázračnou metodu, ale prokazatelně působí revoluci v energetice.

Zásluhou těžby břidlicových plynů již rapidně klesla cena zemního plynu na světových trzích, a nalézáním dalších ložisek může klesat dál. Což je přesně to, co environmentalisté nechtějí – oni si přejí, aby byla energie naopak co nejdražší, nejlépe možná nedostupná pro naprostou většinu populace. Přičemž oni sami, nebo alespoň jejich vůdci, účty za energii neřeší – jako například ikona světového environmentalismu, nositel Nobelovy ceny za mír Al Gore, který by sice rád lidem znepřístupnil levné zdroje energie a všemožně omezoval spotřebu, ale jeho vlastní spotřeba energie dvacetinásobně převyšuje spotřebu průměrné americké domácnosti.

Pokud by ekologistům skutečně ležela na srdci bezpečnost a zdraví obyvatel, mají možnost navrhnout účinná řešení, jak ohlídat, aby se nikdo nemusel těžby obávat. A dokonce by to, vzhledem k tomu, že se za dlouhá desetiletí metoda frakování ukázala jako bezpečná, neznamenalo ani mnoho námahy. Mohou lidem sdělit, že lze stanovit a vyžadovat bezpečnostní normy, požadovat zveřejnění složení frakovacích kapalin, požadovat omezení těžby pod určitou stanovenou hloubku, navrhnout lepší způsoby uskladnění nebo čistění použitých kapalin. Nic takového neudělají. Místo toho, aby postupovali konstruktivně, zvolili si destrukci.

Destrukce je environmentalistickou praxí a jejím motivem je zuřivá nenávist proti všemu, co může znamenat zlepšení životů statisíců a milionů lidí. Jejich nenávist proti všemu technickému a efektivnímu je zároveň nenávistí proti jakémukoliv uspokojení našich potřeb a v konečné instanci pak nenávistí proti životu. Jestliže by se environmentalisté a jejich následovníci chovali skutečně konzistentně, měli by okamžitě do jednoho spáchat sebevraždu a zmenšit svoji „ekologickou stopu“ na nulu. Bohužel to neudělají. Nezbývá nám než konečně jednou provždy prohlédnout jejich falešnou masku zachránců světa, a spatřovat v nich to, čím opravdu jsou: nepřátele lidstva. Přiznejme si, že jako lidské bytosti máme pouze dvě alternativy: využívat Zemi nebo zemřít.


Autorem je pan Luboš Zálom a dílo bylo převzato z webu Mises.cz v duchu licence Creative Commons Uveďte autora 3.0 Unported.

  1. Zatím nemáte žádné komentáře.
  1. No trackbacks yet.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: