Úvodní stránka > Různé > Nebezpečné věci – aneb o kultuře strachu a zakazování

Nebezpečné věci – aneb o kultuře strachu a zakazování

Protekcionisté považují všechny občany za děti, které je záhodno celoživotně zakonzervovat v nedospělém stavu, kde budou zcela závislé na státu a nikdy nedostanou příležitost se chovat zodpovědně i kdyby toho skrze své skutečné rodiče byly schopny, protože jim vše, co by jen teoreticky mohlo být nebezpečné, bude zakázáno.

Kvůli tomu razí všemi kanály kulturu strachu: když uvidíte „nebezpečnou věc“, jako sportovní auto nebo zbraň, máte se vyděsit a utéct. Rozhodně nemáte být schopni s ní kvalifikovaně zacházet.

Recenzent a komentátor NutNFancy s tím zásadně nesouhlasí a ve svém komentáři propaguje hodnoty dob nedávno minulých: kombinaci dovedností, soběstačnosti a osobní zodpovědnosti.

Okolo nás jsou tisíce věcí, které mohou způsobit smrt. Bolest. Zranění. Či utrpení – když jsou zneužity.

Když je dáte do rukou hlupáka, koledujete si o problémy.

A protože se v naší společnosti stává, že jsou s takovými věcmi nějaké potíže, vypěstovali jsme si Kulturu Strachu. Naučili jsme své děti bát se nebezpečných věcí. Namísto abychom jim vtiskli dovednosti, znalosti a zodpovědnost za správné zacházení s takovými zařízeními, jako společnost do nich zaséváme strach. Říkáme – „Víš ty co? Raději se toho nedotýkej. Nechoď k tomu, drž se od toho dál. Když neposlechneš, mohlo by tě to zabít – nebo bys tím možná ty mohl zabít někoho jiného.“

Co se to s naší kulturou stalo? Dotáhli jsme to až ke celé generaci dětí, které jsou ztracené – jako lodě bez kormidla, vydané napospas větru. Ten je zavane tu tam, tu onam – a když se nachomýtnou k nějaké z těch „nebezpečných věcí“, je tu problém. Proč? Protože s ním neumí zacházet

Nemají žádný smysl pro zodpovědnost (natož aby to uměli zodpovědně používat).

Můžete vinit rodiče – což zhusta dělám já –, můžete vinit společnost jako celek. Právě teď je společnost řízena „pachateli dobra“. Ať již mají zlé úmysly nebo se jen snaží chránit celý svět před nebezpečnými věcmi a vám je odebrat a zakázat používat, důsledky jsou vždy ty samé: Kultura Strachu.

Kultura Strachu, kde vám (ne)řeknou: „víte, my vám nedůvěřujeme, že byste byl schopen s tou věcí zacházet bezpečně. Nejste pro nás důvěryhodný.“ Nezáleží na tom, o co se jedná – jestli zrovna mluvíte o noži, pistoli nebo sportovním vozu. Vezměte si třeba ten Nissan 350Z, který řídím na začátku videa: někteří z diváků by určitě řekli „chlape, tohle je pěkně nebezpečná jízda„. Ale pozor: nepleťte si nebezpečné s kompetentním používáním. Což ovšem lidé dělají v jednom kuse.

To proto jsem předváděl tu sportovní jízdu – ne abych vypadal „cool“ nebo se předváděl; to je mi jedno; šlo mi o názornou ukázku toho, co chci zdůraznit na TNP. A to sice:

S patřičnými dovednostmi, výcvikem a postojem je možné i nebezpečné věci používat naprosto bezpečným způsobem.

A to se také děje – dělají to tak miliony a miliony lidí denně. Nebojte se „nebezpečných věcí“ – podmaňte si je! Vládněte jimi! Vy jste jejich pány! Ty věci samy o sobě nedělají nic, než co jim lidé přikáží. Je jedno, jestli se jedná o pistoli, nůž nebo auto. Naučte se je bezpečně ovládat. A své děti bychom měli také naučit, jak zacházet s „nebezpečnými věcmi“ – a zároveň s tím jim vtisknout smysl pro zodpovědnost.

A je to tady – osobní zodpovědnost. Ty sám jsi odpovědný za následky svých činů. Nemůžeš to svést na souseda. Nemůžeš z toho vinit internet. Nemůžeš volat k zodpovědnosti videohru. Můžeš vinit jen sám sebe. Protože když se ty rozhodneš použít nebezpečné zařízení, použiješ jej hloupě, způsobíš zranění, smrt, utrpení apod., to ty jsi zodpovědný.

Ne společnost. Ty.

Co kdybychom naše dětí vychovávali s tímto postojem?

Přinejmenším u nás, v USA, jsme urazili dlouhý kus cesty od toho, jak to chodilo dříve. Dám vám příklad. Když se podíváte na státy středozápadu USA, je tam farmářská kultura, s rodinnými farmami, kde děti – a to mluvím o dětech sedmiletých nebo i mladších – řídí traktory. Ty velké, staré traktory. Kombajny. Kdyby s tím zacházely špatně, mohly by způsobit ohromné škody, zničit spoustu věcí. Ale když si ty děti sedají za volant, jsou již vyučené – hleďme, zase to slovo – svým otcem, jak to dělat správně. A pokud udělají chybu, ponesou za to následky: „Hej, Billy – ty jsi přejel kozu a rozšrotoval ji. To už nedělej, nebo ti zabavím horské kolo.“ Billy si z toho vezme ponaučení. Už nepřejede další kozu – namísto toho se skrze dovednosti, které jej naučil jeho otec, naučí řídit bezpečně. A stane se pánem toho zemědělského stroje – v sedmi letech!

Koho zajímá, co o tom říká zákon. Ať si zákon klidně říká „hele, tvoje dítě se nesmí ani dotknout traktoru, dokud nebude mít vlastní řidičák“ – mně je to jedno. A víte co? Těm farmářům také. Co ti farmáři mají je potřeba: potřebují někoho, kdo bude řídit traktor. Nemají peníze na to, aby si najali řidiče – ale mají děcko, které to zvládne. Ano, je mu sedm – no tak ho táta začne učit. Dá mu patřičnou dovednost (miluji toto slovo, protože přesně vyjadřuje, o čem mluvím: o dovednosti bezpečně zvládnout nebezpečnou věc.) A s tou dovedností to dítě dělá bezpečně.

Vraťme se do sedmdesátých let. Když jsem byl dítě, ideální sobotní odpoledne pro mne vypadalo tak, že jsem si přes rameno přehodil svou malorážku Ruger 10-22, nasedl na své kolo a šlapal několik mil do kopců nedaleko mého domu.

Sám! Bez jakéhokoli dohledu dospělých!

Stovky kusů střeliva, zásobníky na více ran, poloautomatická puška. Ve dvanácti, možná i jako mladší. A střílel jsem bezpečně. Nikdy jsem nestřílel na nic, co jsem neměl, nikdy jsem nikoho nezranil, lovil jsem králíky, škodnou… Měl jsem se skvěle. Tyto zážitky jsou základem pro to, co propaguji v mých recenzích v projektu NutNFancy: smysl pro soběstačnost a osobní zodpovědnost, který se s používáním nebezpečných věcí nese ruku v ruce.

Dovedete si představit, že by v dnešní době jedenáctileté dítě jelo samo po ulici a ke všemu se skutečnou puškou přes rameno? Policie by je sebrala rychlostí blesku.

Ano, vím, co se stalo na Columbine. Ano, vím o těch dalších případech zneužití. O široce publikovaných a donekonečna rozebíraných zneužitích palných zbraní, ke kterým v naší společnosti dochází. A docházet bude – to nikdy nezmizí! Ale ta zneužití reprezentují tak neuvěřitelně malý zlomek vlastníků zbraní, že je naprosto absurdní, abychom z nich vyvozovali společenské trendy a to, co jakým způsobem vychováváme a učíme své děti. Jenže protože 0,0008% vlastníkům zbraní přeskočí a spáchají masovou vraždu, my to prostě budeme prezentovat jako společenský standard. Je nám jedno, že vy máte dovednosti, smysl pro zodpovědnost, na to kašleme. Jelikož máme pranepatrnou šanci, že se něco možná zvrhne a někdo by se mohl zranit – možná vy sami – zakážeme to.

Vytvoříme kulturu strachu.

Zařídíme, že k té věci nebudete mít přístup – a pokud k ní už přístup máte, tak vám ji zabavíme. Protože my jsme vláda a jsme tu od toho, abychom vám „pomáhali“ a „chránili vás“.

Neslyšeli jste to už někdy?

Pachatelé dobra na celém světě vytvořili „Kulturu strachu“: učí, že jakýkoli předmět, zařízení nebo obecně jakákoli věc, která by teoreticky mohla někomu ublížit musí být zakázána a postavena mimo zákon.

Tato „ochranářská“ agenda ale ve skutečnosti všeobecnou bezpečnost snižuje, nikoli zvyšuje. Vytvořila také miliony „ovčanů“: lidí, kteří neuznávají žádnou osobní zodpovědnost, soběstačnost jim nic neříká a naprosto postrádají dovednosti, nutné k použití a ovládání „nebezpečných věcí“.

To je v příkrém rozporu s dny ne až tak dávno minulými: osobní zodpovědnost, selský rozum a rozličné vědomosti, předávané z generace na generaci, přičemž jejich použití bylo každodenní praxí. Někteří lidé tak – navzdory stále více se rozmáhajícímu státnímu socialismu – stále žijí.

V našem osobním dosahu bychom se všichni měli snažit zvrátit tento trend stupidity, svalování odpovědnosti na druhé a neschopnosti, které „ochranářská“ kultura pěstuje jako „ochranu“ proti potenciálně zneužitelným věcem. Namísto toho, abychom se takových zařízení báli bychom se je měli naučit ovládat a stát se zběhlými v jejich bezpečném a zručném používání. Koneckonců, armáda to mladé učí po léta a se značným úspěchem*.

Když je používají schopní a slušní lidé, tyto „nebezpečné věci“ naopak zvyšují všeobecnou bezpečnost a mírumilovnost. Jistě; vždy tu budou šílenci a vyšinutí, kteří „nebezpečné věci“ zneužijí a způsobí jimi utrpení, ba dokonce smrt. Ale procento takových zneužití je nepatrné – nehledě na to, že žádný zákon takovým zneužitím nikdy nezabránil a ani v budoucnu jim nikdy nezabrání.

Měli bychom razit opačný trend: zvyšovat počet „ovčáků“, kteří se začnou sami starat o svůj život a zdokonalí se v technologiích, které jim zajistí bezpečí, užitek nebo i zábavu. Vládní regulace živí „Kulturu Strachu“ a všeobecně ve veřejnosti působí neschopnost.

Vlastnictví a použití takových zařízení může být samoregulující a ve výsledku umenší stále se rozmáhající „predátorské zóny“, kde jsou lidé vydáni na pospas lidským dravcům tohoto světa. V rámci projektu „NutNFancy“ jsme ohledně používání nebezpečných věcí vydali již řadu návodů a další budou následovat; mimo to jsou tu další výtečné organizace a stránky, které mohou poskytnout informace – např. NRA.

Všichni, kterým leží na srdci „obecné blaho“ by se neměli bát „nebezpečných věcí“, nýbrž neznalosti, která ústí v jejich nekompetentní použití a zneužití.

* pozn.překl.: nehledě na anarchokapitalistické animosity vůči státem organizovaným ozbrojeným složkám zde měl autor textu na mysli fakt, že lidi, kteří v životě nedrželi v ruce zbraň a neřídili nic než zahradní sekačku dovede armáda během pár měsíců naučit takovým dovednostem, že se navzájem nepozabíjí ani s kulomety, tříapůltunkami skákajícími vysokou rychlostí přes duny a šedesátitunovými tanky s motorem o výkonu tří supersportů.

Doslov překladatele aneb „proč to všechno“

Tento překlad je vyvrcholením krátké série článků o důležitosti výchovy v rodině a role otců (články od Williamse a Eldera) a škodlivosti systematické vlny masírování obyvatel zakazovačskou propagandou, jejíž kořeny se táhnou k levicovým katedrám různých (humanitních) universit a mediálnímu průmyslu (článek o náboženství VŠ). Předchozí články byly toliko odrazovým můstkem, který měl podtrhnout tento zlatý hřeb.

Je mi jasné, že na D-F je takový článek trošku redundantní. Přesto jsem jej zde chtěl z více důvodů publikovat. Jednak jako námět k zamyšlení pro náhodné čtenáře.

Jednak jako povzbuzení pro to, aby se otcové věnovali výchově svých dětí. Otcovská výchova je nenahraditelná už proto, že matky mají tendenci vychovávat děti hlavně k hodnotám bezpečí, přičemž právě otcové jsou potřeba pro to, aby je rozvinuli i v oblastech nezávislosti, soběstačnosti a odpovědnosti a tím v charakteru dítěte nastolili harmonii.

Zejména ale proto, že původní autor – „NutNFancy“ – v něm velice stručně a výživně vystihl mechanismus „Kultury Strachu“: právě neustálá a fanatická posedlost vymazat ze životů smrt a jakékoli nebezpečí, ať to stojí co to stojí, bez ohledu na cenu, totiž stojí v pozadí Zakazovačství;

nekompetentnost, vyplývající z toho, že lidé „nebezpečné věci“ neznají a neumí používat vyvolává strach z neznáma a ten celý ten trend umocňuje;

a konečně „ochranářství“ zbavuje osobní odpovědnosti a tími potřeby něco znát nebo se o sebe umět postarat , čímž se kruh uzavírá.

Zdrojem pro tento překlad je video-přednáška „Dangerous things“ od recenzenta „NutNFancy“, dostupná na adrese http://www.youtube.com/watch?feature=player_detailpage&v=7dE4UgY7lgI.

Přednáška sama o sobě ovšem trvá půl hodiny, což by vyústilo v „TL;DR“; proto jsem přeložil pouze první třetinu videa a doplnil ji překladem autorovy anotace z popisku onoho videa.

Článek autora cover72 byl přebrán z autorova blogu v duchu licence Creative Commons Uveďte autora-Nezasahujte do díla 3.0 Česko

Reklamy
Rubriky:Různé Tagy:,
  1. Zatím nemáte žádné komentáře.
  1. No trackbacks yet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: