Úvodní stránka > Různé > Jak jsem dělal charitu

Jak jsem dělal charitu

10. prosince 2014 Napsat komentář Go to comments

charitaRozhodně nepatřím k těm, kteří by byli proti tomu, pomoci druhému v nouzi. Naopak, domnívám se, že jde o chválihodný počin, pokud se k takové pomoci mohu rozhodnout svobodně a bez nucení či dokonce pod hrozbou násilí. Ano, sociální stát nesnáším a považuji ho za patologický jev. Pomoc ale neodsuzuji a mohu-li a uznám to za vhodné, rád pomohu.

Jsme na konci roku a to vždy s mou polovičkou zvažujeme, zda, kam a kolik bychom mohli věnovat. Je to vždycky složité rozhodování. Nejprve – můžeme si to dovolit? Potom – kolik by to mělo být? A na konec to nejsložitější – kam? Neumíte si představit jak je poslední fáze rozhodování složitá. Jaký zvolit cíl? Nemá nějaký přísun státních peněz? Nemají nějak enormní náklady? Co je tam za organizátory? Souhlasím s tím, jak se peníze využívají? A chtějí peníze a nebo pomoc? Mám možnost následné kontroly využití daru?
To rozhodování je fakt těžké.

Předchozí odstavec jsem při nedávném posezení s přáteli také tak nějak připomenul. Prostě mezi řečí. A jeden z nich mi řekl, že mám pomoci tomu, kdo si jednoduše řekne. A začala debata na téma oblíbené v minulém režimu, ale platné v každém. „Důvěřuj, ale prověřuj.“ A z celé té debaty vznikl nápad, ne nepodobný nějaké sázce. O sázku ale nešlo, spíš o takovou malou sondu, zda je rozhodování o tom, komu pomoci, jednoduché. A tak jsme s kamarádem vyrazili do ulic…

Naší cestě za pomocí předcházela krátká příprava. Připravili jsme si finanční hotovost a bloček jídelních kupónů, které právě ten kamarád rozdává zaměstnancům při výplatách. Šlo o bloček s kupóny v hodnotě 65,- Kč. Pravda, někde při platbě stravenkami nevrací drobné a nebo jen omezeně, ale na druhou stranu za ně nelze koupit alkohol či kuřivo a pro naší sondu to tak bylo ideální platidlo.
Protože cesta vyžaduje trasu, zvolili jsme takovou, kde jsme předpokládali, že se nám přihodí to, co se často přihodí skoro každému z nás, tedy že budeme požádáni o nějaký příspěvek. Určitě tyto žádosti znáte. Někdy je to svačina, jindy třeba drobné na vlak. Takže – dvě vybraná vlaková nádraží, jedno autobusové a tři nákupní centra. U všech jsme s rozhodli postávat a občas se významně podívat na hodinky. Prostě dva chlapíci co na někoho čekají.

První žádost na sebe nedala dlouho čekat. Jsem kuřák a byl jsem požádán o cigaretu. Tak to bylo mimo soutěž. Mám-li s sebou cigaret dost, neodmítnu. Dojít mohou každému a příště to budu třeba já.
Možná ta žádost o cigárko byla jen sonda, možná ne, ale krátce poté dorazila první prosba. Lehce uválený mládenec nás požádal o pár drobných. Je prý momentálně bez práce, kterou si hledá a potřebuje na svačinu. Poté, co jsem mu nabídl stravenku či rovnou dvě, odmítl. Prý neví kde by je utratil.
Asi se to rozkřiklo a již nikdo nic nechtěl. Pořád ale lepší, než na našem dalším stanovišti u jednoho nákupního centra, kde při podobné žádosti a stejné nabídce jakýsi podivně vyhlížející potřebný poslal kamaráda do prdele, s tím, že na takovou pomoc se může vysrat.

Žádosti o přispění na jídlo dopadly veskrze stejně. Celkem jich bylo asi osm a nestálo nás to ani jednu stravenku. Žádost o přispění na cestu po ztrátě peněz pak neproběhla žádná, i když jsme byli připraveni nabídnout zaplacení jízdenky pro vybraný autobusový spoj (vlak ne, tam je možnost jízdenku vrátit a to se do našeho plánu nehodilo).

Vím, že někomu bude náš malý průzkum připadat jako nějaká buržoazní zábava na úkor potřebných lidí, pravda je ale přesně opačná. Byli jsme při něm připraveni nabídnout pomocnou ruku těm, kteří chtějí. Bohužel nechtěli. Ti co chtějí si, podle mého názoru, naleznou cestu k organizacím, které takovou pomoc poskytují. Ostatně, je jasné, že bude efektivnější, než pomoc jednotlivce, kterou jsme předváděli my.

Nakonec ale měl náš malý pokus několik pozitiv. Kamarád uznal, že je nutno prověřit toho či co chci podpořit a že to není nejjednodušší. No a já jsem při pár nákupech použil stravenky. A pár lenochů si mohlo zanadávat na ty dva kokoty.

Nebyl to promarněný den.

Reklamy
  1. Zatím nemáte žádné komentáře.
  1. No trackbacks yet.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: