Bez státu by chudí lidé nedosáhli na lékařskou péči (Lži etatistů)

Zastánci státu často říkají, že díky státu je zajištěna lékařská péče i lidem, kteří jsou chudí. Podle nich by v takovém případě, kdy by lékařskou péči zajišťoval volný trh, lékaři a zdravotnická zařízení, fungující na tržním základě, v honbě za ziskem zvedala ceny až do takové míry, že by zdraví bylo dostupné jen pro nejbohatší. Chudí lidé by měli, pokud vůbec, jen podřadnou lékařskou péči.

Stát jako ochrana proti monopolu (Lži etatistů)

Poměrně často slýchám z úst zastánců státu, že stát je potřebný jako regulátor podnikatelů. Bez jeho regulačních zásahů by se mohlo stát, že podnikatel získá v nějakém odvětví monopol a bude lidem diktovat své, zcela jistě vykořisťovatelské, ceny, nutit je kupovat jeho produkty či služby a podobně.

Této etatistické lži ovšem může uvěřit jen někdo, jehož IQ je na úrovni velikosti jeho obuvi.

Etatista – ignorant

V diskuzi u jednoho článku jsem použil slovní spojení etatista – ignorant. Nebylo rozhodně samoúčelné, korespondovalo s tématem diskuze. Paradoxně se neozval ten na koho bylo cíleno, ale někdo úplně jiný.

Vem to nešť, mohl jsem si říci. Ale neřekl.

Slovní spojení etatista – ignorant není moje. Použil ho, v podobné souvislosti jako já v diskuzi, Robert Landen (vyšlo na reddit). I když některé části jsou úzce spojené s reáliemi USA, obecná platnost je nesporná.

O co tedy jde? Přečtěte si to sami.

Představte si…

Pro někoho to možná bude těžké, ale zkuste si představit několik situací. Jen tak. Prostě co kdyby…

Představte si, že jste si koupili byt. Byla to dobrá koupě. Je to hezký dům, milí sousedé, hezké okolí. Jen jeden problém. Cesta na nic. Blátivá, hrbolatá. Chodníky nejsou. V létě a suchu to ještě jde, ale blíží se blátivý podzim, který z cesty udělá skutečnou překážkovou dráhu.

Cesta a chodník je přitom součástí poplatků za bydlení. Platíte pravidelně, kdyby ne, budete vystěhováni. S problémem se ale nic neděje.

Do školičky…

Málokdy se stává, že vypadnete na dovolenou a když se vrátíte, najdete v přehledu událostí i pozitivní zprávy. Mě se to podařilo. A jde o zprávu, která mě skutečně potěšila.

Po mém návratu z dovolené o které možná někdy také napíšu, jsem si přečetl titulek, který hřeje u srdce. Pětileté děti musí povinně do školky, tisíce jich ale nepřišly. Úřady se neshodnou, kdo je má hledat.