Málo je doma řezali…

Není to tak dlouho, co jsem si přečetl článek (viz níže ve zdroji citace)  o tom, jak jsou někteří rodiče ve Velké Británii zoufalí. Jak musí, chudáčci, volat policii na své děti, se kterými si nevědí rady.

Pokud si myslíte, že jde o nějaké násilníky o jakých se občas zmiňuje televizní zpravodajství, kdy nějaký třicetiletý synáček umlátil rodiče, protože potřeboval peníze na pivo nebo drogy, tak jste kardinálně mimo.

Konvoj a okupanti

Je to k nevíře. Na tři týdny vypadnete pryč z civilizace a jen se dostanete zpátky, zapnete si telefon a připojíte se na internet, tak se nestačíte divit nad lidskou blbostí.

To je jako s tím americkým konvojem.

Nemusím asi nijak psát o tom, jaký konvoj myslím. Ano, Dragounskou jízdu. Možná to bude pro někoho překvapení, ale zanechává mě poměrně chladným.

Je to možná tím, že

Na šrot

Jdete někdy popíjet a jste z toho, jak se říká, „na šrot?“ Vím, stane se to. A nejsem žádný moralista, abych to odsuzoval.

Jenže někdy to odsuzovat musím. Protože jsou jednoduše situace, kdy by člověk při tom, když něco dělá, „na šrot“ býti neměl.

Namátkou jde o řízení auta, práci na stavbě ale i operačním sále. Nově pak vidíme, že chlastat by neměli ani úředníci ministerstev a ministři. A pokud ano, tak ne v zaměstnání.

Pif – paf, vol. 2

Když jsem před pár dny psal článek „Pif – paf,“ který se věnoval tragickým událostem v Uherském Brodě, vyjádřil jsem své obavy před tím, že se brzy najde nějaký, slušně řečeno, politický či úřednický sprosťák, který tuto událost zneužije.

A nebylo třeba čekat příliš dlouho a našel se.

Pif – paf

V Uherském Brodě se střílelo. To ví asi každý. A bezesporu se mnou bude každý souhlasit s tím, že se jedná o tragédii, která by neměla být nejen zlehčována, ale ani zneužívána.

Obávám se ale toho, že zneužita bude.

Cui bono? Vol. 2

Občas se stává, že některý článek navazuje na článek z dřívější doby, nejde-li o cyklus článků, přirozeně. Aby ale článek navazoval na ten, který byl zveřejněn bezprostředně před ním, to je skutečná náhoda.

I když takové náhody je lepší si nepřát.

Včera jsem psal o islámském terorismu v Evropě ve světle statistik Europolu a o tom, jak „najednou“ stoupl odbyt léků proti úzkosti ve Francii a že se domnívám, že toto zdůrazňování má možná i jiný smysl, než jen pouhé zveřejnění zajímavé aktuality.

Cui bono?

Cui bono? je latinská fráze, znamenající v čí prospěch? nebo komu ku prospěchu? (zdroj: Wikipedia)

---

 

Malé děti mají často takovou divnou vlastnost. Používají totiž slovíčko „Proč?“

Všichni se nad tím radují, jak je dítko zvídavé a jak je to hezké, že chce znát něco nového, něco co nezná a nebo něco čemu nerozumí.

Je to rozhodně dobré, když jsou malé děti zvídavé. Naštvat to může tak maximálně nějakou nerudnou babiznu, kterou dětské otázky ruší v tramvaji.

Ale o dětech a zvídavosti dnešní článek nebude. I když…

Mynářova vila? To je ten nejmenší problém.

V poslední době se rozpoutala debata o podezřelé koupi vily ve Strašnicích prezidentovým kancléřem Vratislavem Mynářem. Nejsem realitní odborník a nehodlám tedy koupi nějak hodnotit. Pokud je ovšem skutečně nemovitost v dezolátním stavu, jistě na sebe nebudedlouho čekat demoliční výměr a cena za pozemek pod oním domem již pro nikoho sporná nebude.

Jak ale říkám, nejsem realitní agent a nepovažuji se za kompetentního v odhadu cen nemovitostí. A navíc je koupě této vily ten nejmenší problém.

Búú, Búú! My neceme bejt bacaný…

Začnu trochu oklikou. Ale nebojte, dlouhé to fakt nebude, nehodlám se řadit mezi grafomany.

Domnívám se, že nikdo nechce, aby se k němu někdo choval špatně. A na druhou stranu se řada lidí řídí tím, že jiným nedělá to, co by se jemu samotnému nelíbilo.
Taková, řekněme, slušnost v nás.

Na druhou stranu se nikdo nediví, pokud se někdo k někomu, kdo se nechová právě vzorně, zachová stejně jako onen lump se chová k ostatní. To je to přísloví „Jak ty mě, tak já tobě.“

Tolik na začátek. Ještě bych rád upozornil na včerejší přebraný článek s názvem „Odběry DNA. …“ Je dobré si ho připomenout. Hlavně ve vztahu k článku, který vyšel na zpravodajském webu iDnes 16. prosince 2014 s názvem „Odevzdejte vzorky DNA, chce prezidium po policistech. Ti se bouří.“

Nepřipadá to někomu ve vztahu k včerejšímu článku zajímavé?

Odběry DNA. Získali jsme tajný pokyn policejního prezidenta

Dovnitř to jde snadno, ven už hůř, nebo vůbec. Řeč je o databázi DNA profilů, které o českých občanech shromažďuje Kriminalistický ústav. Zatím jich sesbíral kolem 170 tisíc, a toto číslo denně narůstá.

Veřejnost přitom nemá žádnou kontrolu nad tím, jak policie tyto vzorky zpracovává. Celá citlivá oblast je upravena pouhým pokynem policejního prezidenta, který je navíc tajný. Pokyn vůbec poprvé zveřejňuje HlídacíPes.org. Po vleklé bitvě se ho podařilo získat právnické společnosti Iuridicum Remedium.