Co týden vzal… | 17. týden 2013

První díl v nové rubrice a hned takových zajímavostí. No zajímavostí. Posuďte sami.

Okamžitě na začátku týdne nás TV Nova informovala o tom, že presidentská ochranka si pořizuje Ramanův spektrometr, který dokáže velice podrobně testovat alkohol. Je sice pravda, že hned druhý den se objevily zprávy o tom, že přístroj slouží především k odhalení výbušnin ale kombinace kontroly alkoholu a Milouše Zemana je docela jasná. I když myslím, že na Hrad se asi nenakupuje chlast ve stánku na severní Moravě. Ale kdo ví…

Co týden vzal…

Možná si někteří pamatujete na diskuzní pořad s Otou Černým „Co týden dal,“ který byl po roce 1989 vysílán v televizi. Nehodlám ho ani kritizovat, ani na něj navazovat. Rád bych si jen vypůjčil a upravil jeho název.

Dnes a denně se setkáváme s neskutečným množstvím nesmyslů a absurdit a na některé se snažím reagovat i tímto blogem. Není možné ale postihnout vše a stejně tak není možné věnovat článek i nějakému malému bodu v časové přímce. Sice mám blog rád, ale rozhodně není středobodem mého dění a mám i jiné zájmy a také povinnosti.

Rozhodl jsem se proto, že založím novou rubriku, ve které bych rád, pokud to bude možné, zveřejňoval krátké postřehy k tomu, co se v průběhu týdne stalo, zasloužilo by si to vlastní článek, ale nebyl čas. Prostě Co týden vzal (vzhledem k tomu, že jde nejčastěji o události, které nám něco vezmou, tu svobodu, tu peníze, tu ideály, rozhodl jsem se kategorii nazvat právě oním upraveným názvem).

Startujeme již zítra a doufám že budeme pokračovat i v dalších nedělích. Bordelu je stále dost…

A co vy? Máte vlastní hlavu?

Když jsem před rokem psal článek s názvem Utíráte si správně…, ani ve snu mě nenapadlo, že se možná, v rámci ochrany lidí, blíží doba, kdy se vážně budeme zabývat totálními hloupostmi, jen proto, aby lidé nemuseli myslet vlastní hlavou.

Zmíněný článek jasně říkal, že ochrana občanů je sice hezká, ale myšlení vlastní hlavou je lepší a rozumnější.

V množství dnešních zpráv a aktualit možná zapadla jedna, která se, byť to na první pohled nemusí tak vypadat, týká každého z nás.

Soudruzi z Potravinářské komory ve svém pozměňovacím návrhu novely zákona o potravinách navrhují, aby obchodní řetězce zveřejňovaly jaký je v jejich nabídce poměr českých a zahraničních potravinářských výrobků.

Součástí onoho paskvilu je i povinné hlášení uvedeného poměru ministerstvu zemědělství.

Nejlepší kamarád pro vaše dítě? No přeci strejda bengo!

Máte příliš samostatné dítě? Bojíte se, že nebude socialistickým kolektivem dostatečně sluníčkově přijato? Nebojte se, policie ČR mu ráda vymrdá mozek za vás.

Před pár dny mi kamarád přinesl publikaci, kterou s řevem zabavil svému osmiletému synovi. Po letmém výslechu se dozvěděl, že jeho potomek nemá tendence ke kolaboraci s represivními složkami tohoto státu, ale že jen vyhověl pokynům státního vzdělávacího ústavu.

Pomáhat a chránit? Ale prdlajs…

Pokud se někdo ze čtenářů domnívá, že k nadpisu článku nepatří dodatek – prdlajs, myslím, že nežije v ČR.

Policie dnes a denně předvádí, že nic jí není více vzdáleno, než prázdné heslo, obšlehlé z amerických policejních vozů.

Dnes jsme se mohli dočíst, že ředitel dopravní policie Lerch

Vraťte nám prachy!

Málokdo nezaznamenal tzv. „průlomový rozsudek“, kdy je banka povinna klientovi vrátit poplatky za vedení úvěrového účtu. Nehodlám přidávat odkazy na jednotlivé organizace, které nabízí klientům bank „nezištnou“ pomoc. Nechci jim tak zbytečně dělat reklamu. Pokud někdo cítí potřebu si je najít, jistě tak učiní.

Bankovní poplatky spojené s vedením úvěrového účtu jsou zajisté v některých případech přinejmenším přehnané a udivující. Jedno je ale jisté – ti, kteří je platí tak činí dobrovolně a o jejich existenci věděli ještě před podepsáním jakékoli úvěrové či obdobné smlouvy.

Opomíjená ekonomická kalkulace

O socialismu se říká, že nefunguje, protože nikdo nemá pořádnou motivaci odvádět kvalitní práci. To je jistě pravda, není to ovšem zdaleka tím hlavním problémem socialistické ekonomiky. A hlavně, motivace není dostatečným argumentem ve prospěch svobodného trhu – jistě není problém si alespoň teoreticky představit velkou skupinu lidí, kteří jsou poctiví a nezištní. A vlastně si to ani představovat nemusíme – dalších způsobů, jak motivovat lidi, je v socialismu celá řada (pracovní tábory, Sibiř apod.).

Proč tedy socialismus i přesto nefungoval a fungovat nebude?

Potírání nemravných odměn a nebo další ukrajování salámu?

Když jsem předloňského července psal o okrajování svobody ve jménu zeleného náboženství, tak jsem netušil, že postupem času se tento způsob rozšíří i do dalších odvětví společnosti. Moje chyba, měl jsem předpokládat, že oblíbené téma zelených náboženských fanatiků se stane doménou daleko nebezpečnějších maniaků – socialistů.

V televizním zpravodajství na Nově a nebo v Blesku se sice dozvíte kdo získal cenu za nejhezčí fotku psa, která pop-hvězdička zvrací po jídle, ale některé události, týkající se možná bezprostředně vaší budoucnosti, se moc neukazují.

Korupce? Vydesinfikovat!

Hodně se o ní mluví. Hodně se o ní píše. Je populární, slavná a při tom všemi zatracovaná. Ano, míním korupci.

Není pochyb o tom, že správná není. Není pochyb ani o tom, že by měla být potírána. Ale není až příliš velkým strašákem? Není tu někde větší strašidlo?

Kdo za ní vlastně může? Někdo řekne, že nenasytní podnikatelé, kteří chtějí ještě víc. Jenže ono to tak jednoduché není. Možná to tak vypadá, ale vlastní příčina korupce je, podle mého názoru, někde úplně jinde. Někde, kde není vidět a říci to nahlas by pro někoho bylo možná i rouháním.

Příčinou korupce je totiž, podle mého názoru, stát.

Sbohem a děkujeme paní baronko

Včera, 8. dubna 2013, zemřela v Londýně ve věku nedožitých 88 let bývalá britská premiérka, baronka Margaret Hilda Thatcherová (* 13. října 1925).

Vše co mohlo být řečeno již řečeno bylo.

Rád bych jen zdůraznil, že ač mnohými nenáviděna, dokázala v praxi předvést, že je možné se zbavit socialismu a že, slovy předsedy Svobodných, klasické liberální zásady a konzervativní hodnoty mají své místo i ve 20. a 21. století. Obhajovala skutečný kapitalismus bez přívlastků proti socialismu pod novými a novými jmény.

Její zásadovost, konzistence myšlení a smysl pro poctivou hru by měla být inspirací nejen pro nás všechny, ale především pro naše politiky, kteří sice tvrdí, že jsou pravicoví, ale jen kamuflují své socialistické tendence.

To je, podle mého, hlavní odkaz Železné lady, jak byla také někdy nazývána.

Sbohem paní baronko. A děkujeme.