Dohnat a nejlépe i předehnat

Pokud by se mzdy zvyšovaly takovým tempem jako v posledních deseti letech, dostali bychom se na úroveň Rakouska v roce 2100, když budu optimista, ale spíše v roce 2115

Josef Středula, předseda ČKMOS (zdroj)

Ano, odbory opět tlačí na zvýšení minimální mzdy. Jejich představa je každoroční zvýšení o 1000 korun až na úroveň 40 procent průměrné mzdy.

Chtělo by to více vlaštovek

Podle webu České televize Hospodářské noviny napsaly, že již nebudou obchodní řetězce zveřejňovat seznam zemí, ze kterých pochází jejich největší dodavatelé.

Já si myslím, že tento nesmysl neměl vůbec vejít v platnost.

Obvyklí podezřelí

Pokud si myslíte, že budu v tomto článku připomínat stejnojmenný, zajisté geniální a mnou velmi oblíbený film, mýlíte se.

Ale napínavé to ještě být může.

Vládou prošel zákon o prokazování původu majetku. Možná si někdo řeknete, že je to přeci dobře, že by lidé měli prokázat jak ke svému majetku přišli a že se proti budou stavět asi jen tuneláři, podvodníci a podobní asociálové.

Vím, dodáte že se vás to stejně netýká, že se koalice dopracovala k částce 7 milionů korun, jako k hranici pro prokazování původu majetku a to je pro vás hodně daleko. To je tak pro ty zločince.

Obávám se, že se hodně pletete.

Nepřítel cestujícího? Drážní odborář.

Nijak jsem se nikdy netajil názorem, že jedni ze skutečných parazitů na pracujících jsou odboráři. Dokonce před nějakými třemi lety jsem se vyjádřil v tom smyslu, že bych se musel stydět sám před sebou, kdybych byl odborářem.

Čím větší levičák, tím menší rozum

V tomto roce jsem několikrát poukázal na to, že současná politická reprezentace Řecka je tou nejlepší, jakou si může volič přát, pokud chce v co nejkratší době přivést stát na buben. A jak je vidět, skutečně se daří.

To, že na tom Řecko nebylo vůbec ekonomicky dobře, je všeobecně známé. Bohužel voliči se skutečně nechali nalákat hezkými sliby marxistů a trochu zapomněli na to, položit jim takovou jednoduchou otázku – Kde na to vezmete peníze?

Jen abych neměl pravdu…

V několika uplynulých měsících jsem se na svém blogu několikrát vyjádřil tak, že se to některým lidem příliš nelíbilo.

Zejména se to nelíbilo některým milovníkům Ruska, protože jsem se dotkl jejich modly, která vlastně nemá žádný racionální důvod.

Ta vyjádření bych shrnul do dvou bodů.

Kterak z parazita vyžírku udělati

Nemyslím si, že bych byl nějakým milovníkem starých časů, ale pokud je za to považováno to, že se domnívám, že základem stability a prosperity je to, co se kdysi nazývalo živnostenským stavem, pak asi takovým milovníkem budu.

Politici mají plné huby jalových řečí o tom, jak je živnostníky třeba podpořit. Ano, občas jim trochu ujede jejich skutečný názor. Tu třeba hlupák Mládek (t.č. ministr průmyslu o obchodu) ve své debilní socialistické kebuli vyplodí názor, že živnostníci jsou paraziti, tu velkopodnikatel Babiš (krycí jméno Bureš, t.č. ministr financí) prohlásí, že malé firmy jsou na prd, ale jinak mlží výborně.
Jako perlu takového mlžení je pak možno použít názor Mariana Jurečky (t.č. ministr zemědělství za KDU-ČSL).

Osmého, devátého a nebo kdy, sakra?

Včera bylo 8. května. A spousta lidí mi říká, že dnes budeme slavit výročí osvobození. Míním to v roce 1945, osvobození může být celá řada.

A stejně tak velká spousta lidí říká, že je to špatně, že se mělo slavit včera.

Dvojnásobná daň z hazardu je spíše k pláči než k potlesku

Ministr financí prosazuje zvýšení daně z hazardu z 20 na 40 procent. Návrh doprovází samá verbální pozitiva: vyšší příjem státu, dotace sportu, penalizace neřesti. Jako vždy, když politik otevře ústa, je však zapotřebí aktivovat centrum kritického myšlení.

Na úvod je třeba zdůraznit, že příjmy z hazardních her nyní nepodléhají dani „pouhých“ dvaceti procent, ale daná sazba je nadstavbou již existujících daní z příjmu fyzických a právnických osob. Jedná se tudíž o obdobu daně spotřební, následkem které je například cena benzínu z více než padesáti procent tvořena odvodem do státní kasy.

Jak jsem psal pro Abecedu

Možná jste si u minulého příspěvku, který vyšel v poslední minutě prvního květnového dne všimli, úvodního textu v závorce. Bývá používán, když autor první zveřejnění provedl někde jinde. Častěji ovšem bývá pod čarou

Tento článek je vlastně napsán z donucení. Přislíbil jsem totiž v jedné diskuzi, že se toho tématu dotknu.