Opory socialismu – násilí a lži

Ve Venezuele, kterou někteří lehce retardovaní přívrženci socialismu oslavují, mají problém. Došel jim hajzlpapír.

Je zvláštní, že při budování socialismu tento produkt tak často není na trhu, že. Slyšel jsem zajímavý názor, že je to tím, že takový režim lidi dovádí do situace, kdy mají větší spotřebu tohoto produktu. Prý z důvodu permanentního nasrání.

Anarchokapitalismus, díl patnáctý a 1/2: Zločin a trest

Ačkoliv bylo v patnáctém dílu o volnotržní vymahatelnosti práva bezpečnostními agenturami zmíněno odškodné, které by po dopadení musel zaplatit zločinec své oběti, zatím jste se nikde v celém seriálu neměli možnost dočíst nic o trestání těch, kteří nějakým způsobem poruší cizí vlastnická práva. To bych rád napravil v rámci tohoto textu, ve kterém nabídnu několik alternativ, jak by se volný trh v anarchokapitalismu mohl s daným problémem vypořádat.

Anarchokapitalismus, díl patnáctý: Vymáhání práva

Čtrnáctý díl popisuje svobodné soudnictví; ukazuje, proč soukromí rozhodci řeší spory morálněji a efektivněji než státní soudci, avšak zabývá se jen řešením sporů jako takových, zcela pomíjí vymahatelnost soudního rozhodnutí; ta je klíčová zejména v případech, kdy někdo spáchá zločin a sám moc dobře ví, že by jej každý soud shledal vinným, takže nemá o žádnou arbitráž zájem. Cílem tohoto textu je vysvětlení, jak by si s takovými zlosyny poradila anarchokapitalistická společnost.

Já jsem (horník) křikloun, kdo je víc?

Delší dobu jsem nepsal. Ne, že by se mi nechtělo (i když ta lenost v tom byla taky), ale bylo málo času. To víte, je třeba, jak se říká, bouchat kačky.

Za tu dobu, co jsem nepsal se toho stalo zajisté dost a dost. Například jeden kamarád projevil obavu o budoucnost.

Kamarád došel k závěru, že pokud by přišel o práci, bude to špatné. Měsíčně mu na účtu přistane okolo pětatřiceti tisíc a pokud by přišel o práci, dostane na rozloučenou tři měsíční výplaty. A nazdar. Na hledání nové práce má sice teoreticky neomezenou dobu, ale jaksi počítá s tím, že by bylo vhodné si práci najít během těch tří měsíců na které bude mít o živobytí postaráno.

Anarchokapitalismus, díl čtrnáctý a 1/2: Svobodné soudnictví a přirozené právo

Ve třetím dílu tohoto seriálu jsem psal o přirozeném právu, jehož „platnost“ v anarchokapitalismu předpokládám (platností zde nemíním, že bude vždy a za všech okolností dodržováno, nýbrž jen tolik, že většina konfliktů bude řešena přibližně v souladu s ním). Navzdory tomu v dílu čtrnáctém, který se věnuje soudům a rozhodování sporů, nebylo přirozené právo vůbec zmíněno. Pro ty, kterým to připadá podivné, je určen tento text, ve kterém se pokusím spojení mezi přirozeným právem a svobodným soudnictvím objasnit.

Anarchokapitalismus, díl čtrnáctý: Soudnictví

Soudní moc, bezpečnostní složky, obrana proti vnějšímu nepříteli. Konečně se dostáváme k těm nejzajímavějším a zároveň nejkontroverznějším tématům tohoto seriálu; krom toho, že většina lidí vůbec nepřipouští ani hypotetickou možnost existence výše uvedeného bez států a jejich vlád, dávají navíc tyto oblasti vyniknout názorovým neshodám mezi anarchokapitalisty a minarchisty (zastánci minimálního státu). Tento díl je věnován soudům a soudnictví jako takovému; nebudeme však zatím řešit otázku, jak se soudit s někým, kdo odmítá spolupracovat, případně jak jej následně donutit soudní rozhodnutí respektovat – tím se zabývá díl patnáctý.

Anarchokapitalismus, díl třináctý: Životní prostředí

Ochrana životního prostředí je jednou z oblastí, které se běžně uvádějí jako příklad oboru, kde takzvaně selhává volný trh, takže jej musí regulovat stát. Na rozdíl od většiny odvětví regulovaných státem, kolem kterých se točí mnoho debat a emocí, není ochrana životního prostředí v diskusích o anarchokapitalismu tak často přetřásána; jen jako obvykle skoro všichni „vědí“, že to musí dělat stát, protože jinak „by to nefungovalo“. Pojďme si tedy toto téma rozebrat trochu hlouběji.

Anarchokapitalismus, díl dvanáctý: Silnice a dopravní pravidla

Asi nejčastější otázka etatistů, která zazní poté, co se anarchokapitalista zmíní o bezstátní společnosti, kupodivu nesměřuje k soudům, policii či armádě, nýbrž zní: „A kdyby tady nebyl stát, kdo by stavěl silnice?“ Ač je tato otázka základem mnoha libertariánských vtipů, což by mohlo svědčit o velmi zjevné odpovědi, osobně nepovažuji toto téma za zrovna jednoduché na vysvětlování; přesto se pokusím ukázat, proč správná odpověď zní: „Svobodní lidé, kterým nikdo nevládne, budou stavět silnice; navíc daleko efektivněji než stát.“

Co týden vzal… | 35. týden

Je sice pravda, že příspěvky v kategorii Co týden vzal jsem slíbil zveřejňovat v neděli a nyní je již pondělí, ale nemyslím že by to mělo vadit. Spíš mi vadí totalitně-fašizující tendence některých našich levicově smýšlejících občanů, ale k tomu se dostanu později. Možná již zítra.

Tento týden se toho u nás stalo dost zajímavého, ale měl jsem tolik práce, že jsem si toho ani moc nevšímal. Mrknu tedy jen na něco.

Pokud vám po operaci zůstane něco v těle navíc, není to problém. Alespoň podle Krajského soudu v Brně.