Prezidentská amnestie, dva roky poté

Hospodářské noviny informují, že čtvrtina bývalých vězňů propuštěných před dvěma lety v rámci kontroverzní amnestie odstupujícího prezidenta Václava Klause je již zpět ve vězení. Ačkoliv se Hospodářským novinám naštěstí podařilo udržet článek v emočně neutrální rovině na úrovni prostého konstatování faktu, z diskusí se svým okolím usuzuji, že většina lidí bude tuto zprávu vnímat negativně a bude se pro ně jednat o další argument, proč amnestie byla jen dalším z mnoha špatných Klausových rozhodnutí. Já ovšem půjdu proti proudu a dovolím si tvrdit, že je to naopak velmi silný argument na podporu tvrzení, že amnestie byla jednoznačně správným krokem.

Kdo je tady vlastně zrádce?

Exministr Bublan se nechal slyšet, že se spolupodílí na přípravě případné žaloby na Václava Klause pro velezradu. Je myslím docela poučné si odkazovaný článek pročíst, protože najednou zjistíte, odkud vítr vane.

Amnestie jako taková se hodí. Jako perfektní záminka. Ostatně záminkou i byla, jak plyne z uvedeného rozhovoru, pro takzvaného protikorupčního aktivistu Karla Janečka, když k takovému kroku vyzval senátory.

Již tento fakt je zarážející, ale vydal by na samostatný článek, stejně jako možné zkoumání Janečkových protikorupčních aktivit, respektive toho, zda není něčím „bílým koněm.“

Jak na Nový rok…

Při přípravě tohoto článku jsem si říkal, že asi trochu zklamu uživatelku s nickem Canan Pamuk, která mi v diskuzi sdělila, že je můj tón někdy trochu militantní. Nový rok a hned začnu tím, že půl národa obviním z tuposti. Na druhou stranu, vždyť je to vlastně pravda.

Říká se, že jak je na Nový rok, tak je i po celý jeho zbytek. Nejsem pověrčivý a tak na to moc nevěřím. To by totiž znamenalo, že jsme skutečně národem částečných analfabetů, kteří to navíc v některých případech i drze přiznávají.

Ale k věci.