70

Dnes je výročí. Sedmdesáté. Letí to, že? Už to bude sedmdesát let od 25. února 1948. Dne, kterým začala zřejmě nejčernější léta naší historie. Podle mého názoru je totiž komunistický puč nejtragičtějším okamžikem našich novodobých dějin. Kdo si myslí opak, asi nezná moc historii.

Férovka

Férovka je slovo, které nemám rád. Kapičku smrdí. Tím, že fér to asi vůbec nebude. Možná i vy znáte ten vtip o „cikánské férovce.“ Jeden se ptá druhého: „Kolik ti je?“ „Dvacet.“ „Fajn, nás taky…“

Vyrůstal jsem v regionu, kde nebylo o ony snědší občany nouze, takže bych pár příhod mohl přihodit. Třeba o způsobu, kdy někdo měl něco, co nějakým způsobem zaujalo některého tmavšího spoluobčana. Ten majiteli, na pohled přátelsky, nabídl, že tu věc od něj koupí. Často se stalo, že oslovený byl tak vylekaný, že souhlasil. Zastání se pak vetšinou nedočkal.

Ale konec exkursu do dětství. Jak se vám ta „nabídka“ koupě líbila? Asi moc ne. Nejspíš nikomu by se nezamlouvalo, kdybych k němu třeba přišel, měl s sebou skupinku osvalených přátel, a sdělil mu, že potřebujeme, dejme tomu, jeho auto a protože ten náš zájem je důležitější než jeho, tak od něj auto koupíme. Za cenu, kterou ovšem určíme my.

Je to obyčejné vydírání, řeknete. A máte pravdu. Tak zvětšíme záběr, ano?

EU na nás myslí…

Byla to taková malá zpráva, která zapadla. 6. února se v ní psalo, že „Evropský parlament dnes schválil nařízení zakazující takzvané zeměpisné blokování při nákupech přes internet.“

Zpráva je to na první pohled pozitivní. Někdo možná řekne i to, že je dobré, že EU myslí i na obyčejné lidi a ulehčuje jim drobné detaily jejich života. Věřte, není tomu tak.