Nesmíte bejt blbý

Jo, já vím, že jsem psal, že blbost není trestná, jenže je to asi jinak. Nejspíš trestná je a proto je fajn, že je tu někdo, kdo na nás dá pozor. Někdo, kdo nám pomůže a ochrání nás. Tím někým je naše čacká policie která je tu od toho.

Honza Hamáček, ten od socdemáků co šéfuje ministerstvu vnitra, nám tak na Twitteru sdělil, že

Tachometrové plašení

Poznámka úvodem. Článek reaguje na „sdělení“ uvedené na webu na který je odkazováno v zápatí článku, kde byl také původně publikován.

Minulý týden v pátek jsme si mohli přečíst článek autora Bavora V. s názvem Kdo za to může? Takový blábol jsem už dlouho nečetl. (To počítám i onu perlu o mléce ošetřeném UHT, které vydával za pasterizované.) Totálně neprofesionální pohled někoho kdo, jak je pro autora v poslední době obvyklé, čerpá údaje nejspíš z rádia Jerevan a nebo od sousedky od vedle.

H-Systémoví squatteři

O soudním rozhodnutí v léta se vlekoucí cause H-Systém, respektive v její občanskoprávní části, jistě četl každý. Nejvyšší soud jasně a zcela logicky rozhodl ve prospěch správce konkurzní podstaty H-Systému.

Lidsky se to možná chápe s obtížemi. Umím pochopit rozhořčení laika, který si může myslet, že jde o nespravedlnost, nicméně pravda je zcela jiná. O to víc jsem pak pobouřen tzv. „pobouřením“ některých populistů z řad politiků. Zcela konsternován pak jsem počinem Milouše Zemana, který chce ohledně předmětné causy jednat s předsedy Ústavního a Nejvyššího soudu.

Pomáhat a chránit? Co byste nechtěli, kun-y?

Nejprve dovolte jedno malé video.

 

Video nad tímto textem jste určitě viděli a nebo, doufám, uvidíte nejpozději v dnešních večerních zprávách v televizi. Věřím že ho ukáže zpravodajství všech televizních kanálů.

Nejde o zbraně. Jde o svobodu.

Úvodem článku musím upozornit na to, že nemám rád sociální demokraty, nemám rád ministra Chovance a nemám rád Zemana. Nicméně mám rád spravedlnost v posuzování názorů a pokud někdo vyjádří názor, který se mi líbí, nezavrhnu ho jen proto, že jinak dotyčnému nemohu přijít na jméno.

Svatba přímo ďábelská

Někdy život píše zábavné příběhy. A nemusí to být jen život. Stává se, že to píší jiní a nejspíš o tom ani při psaní neví.

Už to tak je, že se lidé vdávají a žení. Na uzavření sňatku ostatně nic divného není. Jenže to někdy může být svatba doslova pekelná. Řadě snoubenců totiž nestačí běžný sňatek, ale chtějí mít i sňatek církevní. Není se čemu divit, někde je to tradice, jinde doslova rodinná povinnost.

Problém může nastat, když je některý ze snoubenců znalý práva a věřící zároveň. Věřící nejsem, ale vážně bych přemýšlel, zda vstoupit do církevního sňatku, tak jak je definován Novým občanským zákoníkem.

To víte, když o něm pojednává § 666.

---

Článek vyšel původně v magazínu Abeceda kde ho naleznete na tomto odkazu.

Vítězství Pyrrhy

Objevila se chyba v „Lex Babiš“ a někdo křičí hrůza. Zejména Babiš, jak se dalo čekat. Ale jde o chybu ohromnou? Myslím, že ani náhodou.

Celou dobu se o tomto zákonu říkalo, že má zamezit členům vlády vlastnit média. Nyní v předloženém zákonu není uvedeno, že členové vlády, ale všichni volení funkcionáři.

Obecní idiot, kam se podíváš…

Vždy když to se mnou, nebo vlastně s kýmkoli jiným, stát začíná „myslet dobře“ tak se mi někde v hlavě rozezní poplašný zvonek. Není to jen tak.
Tentokrát se o onom dobru ani moc nemluví, ale na ministerstvu vnitra se připravuje novela zákona o obecní policii.

Už to, že nějací tupí úředníci připravují novelu zákona mi docela vadí. Já ty budižkničemu nevolil. On je vlastně nevolil nikdo, že? Ale to nechme stranou.

Co to tedy darmožroutští úředníci z ministerstva vnitra plánují?

Kdo tady koho diskriminuje?

V březnu tohoto roku jsem zveřejnil článek s názvem Diskriminuji, diskriminuješ, diskriminujeme. Pojednával o tom, že cikánská aktivistka Balogová prováděla provokaci nazývanou „situační testování“ při které byla po zjištění, že je cikánka, odmítnuta realitní kanceláří při fiktivním hledání bytu, protože majitel bytu si cikány jako nájemníky nepřál.

Tato „aktivistka“ tedy zažalovala realitku a požadovala odškodné.

Milostivá, s tím parchantem vypadněte!

Ne, že bych byl každodenním návštěvníkem restaurací, barů a podobných zařízení. Copak o to, chuť by byla, ale času není nazbyt. Omezuji se tedy spíše na kávu či svačinu spojenou s nějakou pracovní schůzkou, večeři s přáteli či rodinou a občas i to pivečko s kamarády. I když to spíš při dovolenkovém toulání a i tehdy se většinou vymluvím. Jsa téměř abstinentem mě již pivní přebory nelákají.

Oproti školním létům se prostě věci nějak změnily a člověk má asi jiné priority.