Senátoři by měli poděkovat Ústavnímu soudu. Přinejmenším někteří.

Ústavní soud se odmítl zabývat žalobou proti presidentu Václavu Klausovi pro velezradu, kterou podala skupina senátorů. To je fakt zcela jistě každému známý a dalo se předpokládat, že bude takový.

Přirozeně se ihned rozhořely diskuze o tom, zda je takový závěr správný či není. Duševně méně zdatní jedinci ho zřejmě pochopit nedokáží, ale bohužel jde jen a pouze o jejich problém. Znění Ústavy je i bylo poměrně jasné.

Tím, co je zřejmé, se ale zabývat nechci.

Krátká paměť Miloše Zemana

Když jsem si dnes procházel RSS čtečku, všiml jsem si jedné informace, která se v době publikování tohoto článku pravděpodobně zobrazuje i v pravém sloupci této stránky. Ale nehodlám předbíhat.

V průběhu předvolební kampaně Zeman zahájil debatu na téma Benešových dekretů. Nehodlám mu to vytýkat a ani komentovat. Proti tématu, tak jak bylo předneseno, nemohu jednoduše nic namítat.

Jenže čas uplynul, a ne zase tak moc a Zeman se stal presidentem.

Potřebujete peníze? Skočte si na pracák.

Úplně na začátku jen postřeh mimo téma. Není to tak dlouho, když jsem v diskuzi u článku na jednom ze zde hostovaných blogů četl názor, že pokud nějaká strana sama sebe označuje za pravicovou, tak pravicovou bude. Názor zcela jistě hloupý. Můžete totiž chtít být kýmkoli chcete, ale budete vždy tím, jako kdo se budete chovat.

A právě z tohoto úhlu pohledu nenacházím na naší politické scéně mnoho skutečně pravicových stran a i v současné vládě vidím samé socialisty.

Ve dne škodil, v noci krad‘. Sociální demokrat.

Právě proběhnuvší sjezd ČSSD plně potvrdil nadpis tohoto článku. Nechci se zabývat celým sjezdem. Obávám se, že by se mi nemuselo udělat dobře od žaludku, protože to, co dokáží sociální demokraté vyžaduje skutečně odolný žaludek a náturu.

Je obecnou pravdou, že sociální demokracie má velice silnou pozici napříč Evropou. Důvodů může být několik. Lhaní lidem socdemákům vždy šlo a jak je vidět, jde jim to i nyní. Při tom svém lhaní nabízí jednoduchá řešení a kalkulují při nich s neznalostí, nevzdělaností a také závistí a leností lidí. Je přeci tak jednoduché říci, že dostanete podporu, dostanete garanci minimální mzdy a že zdaníme ty podnikatele, kteří žijí z vaší práce.

Pošťák zvoní vždycky dvakrát

Možná není daleko doba, kdy u vašich dveří zazvoní pošťák a místo dopisu vám předá složenku k zaplacení pokuty za rychlou jízdu, kterou před tím sám změřil.

Ano, je to přehnaný příklad, postup bude zřejmě jiný, ale základ, tedy, že vaší rychlost změří Česká pošta, by mohl být skutečný.

Česká pošta se rozhodla, že je třeba hledat nové zdroje a možnosti, protože ubývá dopisů. Navíc v tomto roce konečně skončil její monopol na dodávání zásilek do 50 g.

Pane presidente, děkujeme!

Dnes končí funkční období presidenta Václava Klause a možná by se hodilo bilancovat. Přesto nebudu.

Proč? Rozumní lidé, kteří si váží svobody; a já doufám, že jich je většina; vědí velice dobře, co Václav Klaus pro tuto zemi učinil.

A ti ostatní, kteří ho, přiznejme že často apriorně, soudí negativně? Ze zkušenosti vím, že jde většinou o ty, kteří jsou negativističtí z principu. Jim jednoduše Václav Klaus vadí a vadil by jim ať by dělal cokoli.

Jak se žaluje velezrada? S velkou parádou a přitom zbaběle.

Velká paráda při podávání žaloby na Václava Klause se přirozeně konala. Vybraní senátoři si, jak se říká, cintali pentle a tvářili se na televizních obrazovkách odhodlaně a jejich rysy ostře řezala spravedlnost. Otázkou je, zda nešlo jen o masku, která skrývala jejich pravou tvář. Tvář zbabělců, tvář strachu a tvář skutečných zrádců.

To, že jsem pevně přesvědčen o tom, že žalující senátoři jsou skutečnými zrádci, kteří podle všeho tančí, tak jak záhadný protikorupční aktivista Janeček píská, jsem již psal ve svém článku Kdo je tady vlastně zrádce. To, že amnestie presidenta republiky byla jen záminka jsem uváděl také. O samotné amnestii jsem se zmínil také dříve, v článku Jak na Nový rok.