Jak sociální stát ničí solidaritu, aneb člověk člověku vlkem

Napadlo vás někdy, když jste se tak procházeli ulicemi některého většího města, proč na každém druhém rohu postávají brigádníci a prosí o příspěvek tu na nemocné nebo postižené děti, jindy na výcvik slepeckých psů, za týden zase na výzkum nebezpečných nemocí, a nakonec třeba pro mládež, která vyrůstá na ulici? Někdo možná bez rozmyslu přispěje dvacetikorunou, jiný rozpačitě otočí hlavu a předstírá, že nevidí. Další ochotně přispěje a hrdě si připne na klopu kabátu odznáček, jenž jej zařadí do množiny Mirků Dušínů. Položí si však někdo otázku, jak je možné, že ve společnosti, která se holedbá tím, že je o každého trpícího člověka postaráno a že je vlastně prvořadým úkolem státu tak činit, je nutné pořádat takové charitativní akce? Nežijeme snad v sociálním státě, v němž nezůstane žádný trpící ponechán napospas?

Co týden vzal… | 30. týden

Člověk na týden odjede a když se vrátí, nestačí se divit. Vedro, že má člověk chuť zase odjet pryč a události, které taky nejsou nic moc.

Státní zástupci v České republice začali systematicky odstřelovat ústavní činitele a politiky, protože pro to existuje společenská poptávka, řekl bývalý premiér Petr Nečas. Vcelku tomu i věřím. Pokud se podívám na nějaké levičácké blogy, většina diskutujících takovou poptávku skutečně vytváří.

Na jednu stranu takové myšlenky hloupých lidí některé zapšklé a hlavně mocichtivé prokurátory mohou nalomit. Na druhou stranu to těm rozumným může trochu otevřít oči.

Anarchokapitalismus, díl šestý: Hasiči

Soukromí hasiči. Absence státních hasičů. Když něco podobného člověk vysloví ve většinové společnosti, reakce bývají různé. Většinou velmi emocionální, často se dostáváme k různým barvitým obrazům, ve kterých figurují hořící domy, z nichž jsou zachraňováni platící zákazníci, zatímco ostatní končí v plamenech a vyskakují z oken jako živé pochodně. Protože jsou tyto emoce přesně tím, čím stát manipuluje své občany, zkusme je na chvilku odložit stranou a hlouběji o věcech popřemýšlet.

Co týden vzal… | 29. týden

Pár zásadních věcí se určitě událo.

Nejvyšší soud rozhodl o vyjmutí trojice exposlanců z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. Předvídal jsem to, ale nejen to. NS jednal nikoli o vině, ale logicky je možné dojít i k tomu, že nejspíš vinni nebudou.

Pokud náhodou patříte k davu, který je nadšen tím, že lidi, kteří mají více peněz než oni, byli ve vězení a rádi by soudili bez soudu, na základě domněnek, napište mi v v diskuzi, co vlastně udělali. Pokuste se ale tvrdit něco jiného, než že se dopustili korupce. Tento čin trestní zákoník nezná. Dostali byste se tak na úroveň plk. Šlachty, který tvrdí, že se něco najde. Časem by se něco mohlo totiž najít i na vás, například kdybyste se znelíbili někomu z policejně-justiční mafie, která na rozdíl od té politické, kterou hledají levičáci, zřejmě existuje.

Anarchokapitalismus, díl pátý: Peníze

Tento díl si dovolím uvést známým citátem: „Dejte mi možnost tisknout a ovládat peníze, a nebude mne zajímat, kdo tvoří zákony,“ jehož autorem není nikdo jiný než Mayer Anselm Rothschild, který dle mého názoru při formulaci této věty opomněl jeden velmi důležitý fakt; napadá některého z čtenářů, proč by panu Rothschildovi nejspíše nebylo tak úplně jedno, kdo tvoří zákony?

Jistoty a žádná prosperita

Jistě si většina z vás vzpomene na předvolební plakáty socialistů kdysi slibující jistoty a prosperitu. V poslední době jsem ale nabyl přesvědčení, že lidem by stačilo nabídnout jenom jistoty. Na prosperitu se klidně můžeme vykašlat.

Co tím myslím?

Jak bude potrestán Ivo Ištván?

Několikrát jsem zde již psal, že tzv. „aféra Nagyová“ je uměle vykonstruované obvinění, kterým se junta státních zástupců a policajtů snaží diktovat, jak má probíhat politika.

Přirozeně konstrukce podporovaná socialisty a jinými levičáky.

Tomuto myšlenkovému odpadu zdatně sekunduje parta lidí, kteří Ištvánovu pošlapávání elementárních hodnot nadšeně hýkají na nejrůznějších diskuzních fórech a podobných webech. Zčásti jednoduše hloupí lidé, zčásti socialističtí paraziti.

Socialismus si, soudruzi, rozvracet nedáme

Dneska jsem jen tak brouzdal internetem a napadlo mě, že odpadků se najde pořád dost. Zde je pár příkladů. Vybral jsem je z některých internetových diskuzí, ze stávajících webů a dobového tisku.

Jednoduše můžete poznat, že socialisticky smýšlející jsou opravdu nebezpečná skupina potenciálních násilníků, která za půl století nedokázala ani změnit svůj slovník. Znají jen nenávist k odlišnému názoru. A pochopitelně pak ještě žít za cizí, vždyť sami vědí nejlépe, co s vašimi penězi.

Myslím, že uvedené citace nepotřebují žádný komentář. To jsou prostě oni. Měli bychom to mít vždy na paměti.

Co týden vzal… | 28. týden

To zase byl týden, co?

Milouš má pohromadě partu, respektive vládu. Někdy bývá, poměrně výstižně, nazývána vládou ze second handu, což se začíná projevovat.

O pomatenosti ministra práce a sociálních věcí jsem tu již psal. Dobře mu může sekundovat nenadále zbohatlý Fišer a nebo nový ministr vnitra, který chce nabrat víc policajtů, jako by už u nás nebylo přefízlováno.

Anarchokapitalismus, díl čtvrtý: Podpora nezodpovědnosti vede k více nezodpovědným

„Kdo obětuje trochu svobody, aby získal trochu bezpečí, ztratí obojí a nezaslouží si ani jedno,“ řekl Benjamin Franklin, americký myslitel a vědec osmnáctého století; já tímto citátem začínám text, který bude věnován právě státním zásahům, které si kladou za cíl zajistit lidem bezpečí a ochraňovat je. Co o takových zásazích můžeme říci?