Archív

Posts Tagged ‘divoký kapitalismus’

Jak dlouhou by měly mít věci životnost?

01. listopadu 2013 5 komentářů

LewRockwellTento text je úryvkem z Rockwellova projevu na Supporters Summit of 2004.

John Kenneth Galbraith, onen nesnesitelný puritán, napsal v roce 1958 zvláštní knihu jménem The Affluent Society, která měla obrovský vliv na několik generací protitržních aktivistů. Cílem knihy bylo zásadně změnit debatu ohledně socialismu a kapitalismu. Zatímco socialisté dříve argumentovali, že kapitalismus vyrábí příliš málo, nyní obrátili s Galbraithem směr a začali tvrdit, že kapitalismus vyrábí příliš mnoho špatných věcí (určených ke spotřebě) a příliš málo dobrých věcí (veřejných statků, rovnosti atd.). Značka pro pokračování textu

Nástin charity ve viktoriánské Velké Británii – starobince pro chudé

02. dubna 2013 Napsat komentář

133481_84256594O starobincích pro chudé staré lidi (špitály, anglicky almshouses, college, hospital aj.; dále budeme používat jen termín starobinec) jsem psal již v příspěvku o dobrovolném systému nemocnic ve viktoriánské Velké Británii. Tehdy jsem se však dotkl počtu lůžek v těchto domovech a rozsahu péče. Nyní se zaměřím i na jiné věci, i když v některých případech se budu opakovat.

Dle A. Hallett: „Mezi mnoha charitativními schématy, které existují, starobince stavěné pro poskytování přístřeší pro starší potřebné lidi jsou nejvíce viditelné.“ [1] Dle historika B. Howsona: „Charita byla částí britského způsobu života po mnoho staletí. Značka pro pokračování textu

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii (6/6)

03. února 2013 Napsat komentář

Je patrné, že ve Velké Británii existoval ve viktoriánské éře poměrně rozsáhlý systém soukromé lékařské péče, a to včetně péče nemocniční. Tento systém není třeba přeceňovat, protože historici se domnívají, že pokrok v medicíně měl malý význam pro zdraví mas a že „reálný pokrok ve viktoriánském zdraví plynul ze zlepšení stravy a techniky, ne z medicíny.“ [1] Mezi 40. a 70. léty 19. století přebíral pacient pozoruhodné riziko, pokud navštívil nemocnici, a zvláště pokud šel na operaci, kde hrozilo riziko úmrtí 35 %. Pacient mohl být také před 70. léty 19. století lékaři „doražen“ pomocí populárního pouštění žilou. Značka pro pokračování textu

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii (5/6)

02. února 2013 Napsat komentář

Ústavy pro duševně choré

Ústavy pro duševně choré (asylum) byly dle L. Mitton prvními veřejnými nemocnicemi vůbec. Autorka však dále uvádí, že existovalo mnoho soukromých ústavů pro duševně choré (madhouse) založených v 18. století, které byly založeny za účelem dosažení zisku a v kterých byly žalostné podmínky [1]. Poněkud jiný obraz podává M. Higgs, která uvádí, že v roce 1800 byla většina duševně chorých umístěna v soukromých ústavech založených za účelem zisku. V roce 1850 více než polovina (v ústavech) zavřených duševně chorých byla v soukromých institucích, některých dobrých, některých špatných a některých průměrných. Značka pro pokračování textu

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii (4/6)

01. února 2013 Napsat komentář

Špitály

Pokud však platí, že staří, neduživí nebo neléčitelní končili v nemocnicích veřejných chudobinců a separovaných nemocnicích těchto chudobinců, tak by se měla vzít do úvahy jiná soukromá charitativní aktivita – chudobince kombinované se starobinci (almshouse). Tyto sloužily k poskytování přístřeší pro přestárlé potřebné lidi a někdy byly také nazývány jako nemocnice či špitály (hospitals) [1]. Stanovit počty lůžek v těchto institucích je dost problematické (v současnosti na toto téma probíhá prý výzkum). Můžeme se pokusit pouze o hrubý odhad. Značka pro pokračování textu

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii (3/6)

31. ledna 2013 Napsat komentář

Venkovské nemocnice

Venkovské nemocnice (cottage hospitals) vznikly kvůli tomu, že dobrovolné obecné nemocnice byly koncentrovány v městských oblastech, kam bylo nutné podstoupit delší cestu. Pacienty zde navštěvoval praktický lékař, jemuž to vylepšovalo prestiž a kariéru místního lékaře. Tyto nemocnice měly obvykle mezi 6 až 25 lůžky a účtovaly skromnou týdenní sumu. Značka pro pokračování textu

Dobrovolné nemocnice, lékařská péče a stát ve viktoriánské Velké Británii (2/6)

30. ledna 2013 Napsat komentář

Doporučení do dobrovolné nemocnice

Pro to, aby se člověk do nemocnice dostal, potřeboval doporučení od člověka, který na nemocnici přispíval – tj. mecenáše. To se netýkalo případů nehod, které vyžadovaly okamžité ošetření. Jak bylo již výše uvedeno, tak u mnoha nemocnic byli za přispěvatele přihlášeni zaměstnavatelé: „Pro příklad, mnoho městských nemocnic jako Birminghamská obecná nemocnice mělo velké množství zaměstnavatelů na svých ročních příspěvkových seznamech.“ Někteří zaměstnavatelé mohli poskytovat lékařské zaopatření i pro rodinné příslušníky zaměstnance [1]. Značka pro pokračování textu