Diskriminuji, diskriminuješ, diskriminujeme

Internetové blogy žijí v současnosti Dragounskou jízdou, Ukrajinou, vytvářením konspiračních teorií o pádu letadla ve Francii a kdo ví čím ještě.

Obávám se, že tak ale trochu zapomínáme na věci, které se dějí kolem nás, nenápadně, tiše a náš život mohou ovlivnit daleko více.

Jednou z nich je případ, který se vlastně táhne již od prosince loňského roku a kterého bych si ani nevšiml, přiznávám, nebýt krátkého článku v internetovém vydání týdeníku Reflex.

O daních a lidech, aneb daňové úniky nemusí být vždy nemorální

Před 80 lety řešila německá vláda zapeklitý problém. Jedna skupina obyvatelstva, na kterou byla uvalena daňová povinnost, měla tendenci udělat vše pro to, aby se odvodu daní vyhnula. Volila i extrémní opatření jako černý prodej svého majetku a nenápadnou emigraci.

Před 60 lety čelila obdobnému problému vláda československá. Vysoké daně, jejichž výnos měl být užit pro dobro celého národa, se u některých setkaly s nepochopením. Lidé utíkali do zahraničí, upláceli úředníky, zazdívali cennosti do komína.

Konvoj a okupanti

Je to k nevíře. Na tři týdny vypadnete pryč z civilizace a jen se dostanete zpátky, zapnete si telefon a připojíte se na internet, tak se nestačíte divit nad lidskou blbostí.

To je jako s tím americkým konvojem.

Nemusím asi nijak psát o tom, jaký konvoj myslím. Ano, Dragounskou jízdu. Možná to bude pro někoho překvapení, ale zanechává mě poměrně chladným.

Je to možná tím, že

Na šrot

Jdete někdy popíjet a jste z toho, jak se říká, „na šrot?“ Vím, stane se to. A nejsem žádný moralista, abych to odsuzoval.

Jenže někdy to odsuzovat musím. Protože jsou jednoduše situace, kdy by člověk při tom, když něco dělá, „na šrot“ býti neměl.

Namátkou jde o řízení auta, práci na stavbě ale i operačním sále. Nově pak vidíme, že chlastat by neměli ani úředníci ministerstev a ministři. A pokud ano, tak ne v zaměstnání.

Erwache!

Někdy je to ironie. A pak nevíte, jestli se máte smát a nebo jen udiveně kroutit hlavou.

Poměrně nedávno jsem si řekl, že se už nebudu zabývat hradním šášulou Miloušem Zemanem. Ten člověk evidentně není duševně v pořádku a pokud jsou naši zákonodárci jen trochu soudní, udělají vše pro to, aby jeho funkční období netrvalo až do jeho standardního konce.

Pif – paf, vol. 2

Když jsem před pár dny psal článek „Pif – paf,“ který se věnoval tragickým událostem v Uherském Brodě, vyjádřil jsem své obavy před tím, že se brzy najde nějaký, slušně řečeno, politický či úřednický sprosťák, který tuto událost zneužije.

A nebylo třeba čekat příliš dlouho a našel se.

Takový obyčejný fašismus

Ve včerejším článku o nacismu a jeho zneužití v propagandě jsem slíbil pokračování. Pokračování o něčem, co se mi zdá, možná, nebezpečnější.

Předem bych ale rád osvětlil jednu skutečnost. V diskuzi u včerejšího článku mi bylo vytknuto, že jsem nevložil odkaz. Konkrétně to bylo slova: „Politologii kvůli vám studovat nebudu, co takhle online odkaz?“

Autor oné výtky má pravdu. Článek obsahoval jen jediný odkaz a to ilustrativní odkaz na náhodně vybranou stranu, která je založena na národně – socialistických základech a rozhodně není stranou neonacistickou.