Nedělejte ze mě blbce!

Nevím, jestli jsem to někde psal, je možné, že ano, že se nechci vyjadřovat k situaci na Ukrajině. Důvod je jednoduchý, nehodlám ze sebe dělat idiota, od toho jsou jiní.
Mám nějaké objektivní informace? Byl jsem se tam podívat? Mluvil jsem tam s obyčejnými lidmi?
No to víte, že nemluvil a veškeré informace mám zprostředkované a těžko ověřitelné.
Není tedy možné s čistým svědomím říci – tohle je agresor a tohle ne. Jednoduše nevím.

Neurážejme mafii

V naší společnosti existují skupiny lidí, jejichž cílem je nepracovat, netvoří hodnoty a raději násilným způsobem okrádají lidi o jejich majetky. Pokud si někdo myslí, že mafie, tak jak ji známe, představuje z těchto skupin největší hrozbu a zlo, tak je na omylu.

Pokud si mafii porovnáme s praktikami centrální vlády ve státě, tak zjistíme, že mafie je v porovnání s vládou úplný troškař. Málokomu se toto tvrzení bude líbit, ale pokud bychom čistě hypoteticky neměli vládu, ale jen „mafii“, jak ji známe dnes, měli bychom se v podstatě mnohem lépe.

Loupežníci z povolání

Dlouho jsem nepsal. Vím. Hodně práce. Ale to dnes řešit nebudu. Dnes se chci podívat na loupežníky.

Představte si, že byste žili v zemi, kde by loupežnictví bylo řemeslo jako každé jiné. Někdo by byl pekař, jiný by třeba opravoval auta a další by byl – loupežník.

V takové zemi by zajisté loupežnictví časem dostalo nějaký řád a pravidla. Ne povinně, ale spontánně by zajisté nějaká pravidla vznikla.