Úvodní stránka > Z domova > Levicové páchání dobra

Levicové páchání dobra

zavrenoSoučasná situace plní stránky zpravodajství takovou mírou, že se některé zásadní zprávy dostanou jen na okraj. Jednou z nich je informace o tom, že Senát je pro omezení prodejní doby obchodů.

Absurdní návrh senátora Bublana ze sociální demokracie, přirozeně podporovaný odboráři, kteří zastupují jen zlomek občanů ČR, spočívá v tom, že by v obchodech s prodejní plochou větší než 200 m² mělo být zavřeno na Nový rok, o Velikonočním pondělí, dále 8. května, 28. září, 28. října a o vánočních svátcích 25. a 26. prosince. O Štědrém dnu by obchody mohly mít otevřeno nejdéle do 12:00.

Utkvělá představa levice, že páchají jakési dobro by možná byla směšná, kdyby to ti lidé nemysleli vážně.

Rozhodnutí o tom, kdy má být obchod otevřen a kdy zavřen je výsostné právo jeho provozovatele. A ten se ve vlastním zájmu podřídí zájmu svého zákazníka. Pokud by zákazník o delší otevírací dobu neměl zájem, nevyužil by jí. A to by obchodník logicky poznal na svých tržbách. Je-li tedy delší otevírací doby využívána, zákazník jí chce.

Socialisté argumentují údajnými zájmy zaměstnanců. Jak jinak, než falešně. Zaměstnanci mají se zaměstnavatelem uzavřenou smlouvu, kterou obě strany uzavřely dobrovolně. S vědomím oné možné delší otevírací doby. O omezování nemůže být tedy žádná řeč.

Naopak. Senátní paskvil může docela dobře omezit celou řadu lidí.

Ty, kteří si chtějí nakoupit s využitím delší otevírací doby, obchodníky, kteří budou mít menší tržby a tedy zaplatí i menší daně a pak i ony „utiskované“ zaměstnance, kteří si vydělají zákonitě méně.

To ovšem socialistům nevadí. Oni ve svých fantasmagoriích vědí lépe co je dobré pro druhé. I na to je nutné myslet, při rozhodování toho, komu dát svůj hlas. A že to možná bude dříve než si myslíme je poměrně jasné.

  1. oldwomen
    27. června 2013 (6.17)

    Sice ponejvíce nakupuji v nedělní poledne – krásně prázdno, bez front u kasy; ale dovedla bych se srovnat s v neděli zavřenými obchody. Stejně tak s obchody zavřenými ve sváteční dny. Prostě bych si vyhlídla jiný „mrtvý“ čas a nakoupila si v té době. Tak si myslím, že pokles tržeb přímo v obchodech nebude nijak dramatický. Zda pocítí výpadek osmi dní v roce provozovatelé občerstvoven v nákupácích jest otázkou, stejně tak jest otázkou i to, zda osm vnucených dní naučí některé rodiny trávit čas spolu jinde, než v „šopingparcích“.
    Pokles výdělku dotčených zaměstnanců – to je celkem mimózní obava. Nechci drnkat na levicovou notečku. Tak toto podtéma dále nerozvíjím.
    Už jsem celkem ztratila přehled, ale i Němci a Rakušané mají nějaké svátky, kdy jsou zavřené všechny obchody, že? Tuším, že je to hodně vázáno na liturgický rok.
    Probíraný senátní myšlenkový potrat mne ani nenadchl, ale ani nepobouřil.

    • 27. června 2013 (9.37)

      Myšlenkový potrat. 🙂 Velice výstižné.

      V zásadě s Vámi souhlasím v tom, že každý si najde tu vlastní dobu k nákupu. Plně souhlasím i s poznámkou o onom „šopování“ celých rodin; nikdy jsem nepochopil, že si rodinka zajede na výlet vlastně do trochu větší samoobsluhy.

      Nicméně to co vidím jako důležité je fakt, že někdo chce rozhodovat o svobodě druhého. To, jak využije svá vlastnická práva je právo jen a pouze obchodníka a na druhé straně zaměstnance. Nikdo třetí by do toho neměl mít právo vstupovat a jejich práva nějak ovlivňovat.

      Je to sice onen myšlenkový potrat, ale zasahuje do základních práv lidí, proto se mi hnusí a proto je třeba vědět, kdo si osočuje právo, páchat dobro. Protože přeci ví, co je pro jiné dobré.

  2. Petr Pelikán
    27. června 2013 (14.01)

    Petře,

    ačkoliv já osobně jsem proti neomezené otvírací době obchodů a podle mého názoru by bylo dobré a správné, když by, až na určité výjimky, byly obchody nejen o svátcích, ale také v neděli zavřené, souhlasím s Vámi, že odůvodnění senátem schváleného zákona, který bude předložen vládě k vyjádření a Sněmovně k projednání a ten zákon samotný, je přinejmenším absurdní:

    „Bublan řekl, že hlavním cílem zákona je upravit vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a přiblížit se alespoň částečně k normám, které jsou ve většině evropských zemí. Řekl také, že většina zemí omezuje prodej ještě víc.

    „Sociálními dopady budou příznivé, neboť lidé budou mít více volného času, aby se mohli věnovat své rodině a koníčkům, na což klade EU zvýšený důraz. Pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.“

    V případě regulace otvírací doby obchodů se pro mně osobně nestaví otázka omezení svobodného rozhodnutí obchodníka. Pro mne je otázkou, zda jsme opravdu ochotni, nechat tak rozsáhle ekonomizovat náš život?

    Stará moudrost říká: „Člověk je tvor společenský.“ Němci používají také slovní obrátku: „Der Mensch ist ein Gewohnheitstier“, což by se dalo přeložit asi tak zhruba jako „člověk je zvykový tvor (zvíře)“. A každá společnost potřebuje své zvyky, rituály a pevná pravidla, aby se mohla vyvíjet a růst, aby měla svou identitu, prvky spojující společenství. Pevné sváteční dni a dni volna, jako je neděle, jsou jedny z nich. Pomalé vymizení jejich významu vede k hledání náhražek a smutnou skutečností je, že rituály dnešní doby mají velmi silný ekonomický charakter. Proto jsou také zmíněné návštěvy v “šopingparcích” pochopitelné. V důsledku ale vedou k posilnění egoismu a povrchnosti v mezilidských vztazích. Člověk nežije, aby pracoval, ale pracuje, aby žil. Společenský a kulturní vývoj lidstva není primární zásluhou ekonomického vývoje společnosti.

    Dnešní vnímání neděle je odlišné od minulosti. Neděle byla dnem svátečním. A podíváme-li se, co svátek vlastně je: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C3%A1tek , zjistíme onen posun hodnot.

    „Svátek je den se zvláštním náboženským nebo společenským významem, který se pravidelně opakuje a slaví, často podle tradičního rituálu. Státem uznané svátky jsou stanoveny zákonem a jsou to také dny pracovního klidu. Svátky mohou být pevné, určené stejným kalendářním datem (například Nový rok nebo Vánoce), nebo pohyblivé, obvykle určované podle měsíčního kalendáře (například Velikonoce).

    Zvláštní druh týdně opakovaného svátku je ve většině zemí křesťanská neděle, v Izraeli šabat (sobota) a v islámských zemích pátek. Protože v křesťanských kalendářích se každý den v roce připomínal „svátek“ nějakého světce, přeneslo se označení svátek i na jmeniny lidí, kteří nesou jeho jméno. Náboženský svátek je posvícení, výročí posvěcení místního kostela.“

    „Svátek (od svatý, praslovanské sventu, staroperské spenta, mocný) je ve všech kulturách slavnostní den, kdy se nepracuje a společně slaví.“

    „J. G. Herder byl přesvědčen, že při svátečních příležitostech nejspíš mohla vzniknout lidská řeč a někteří antropologové tuto hypotézu podporují i dnes. Podle E. Durkheima představují svátky rozhodující příležitosti, kolem nichž se ustavují a udržují lidské skupiny a na nichž zakládají svoji identitu.“

    Společnost není společností, jen když lidé společně pracují. Společnost je společností, když společně žijí, mají své spojující „rituály“ a čas pro druhé. Člověk potřebuje pocit identity a pevné místo ve společnosti.

    Z ekonomického hlediska je otázka svobodného rozhodnutí v případě otvírací doby diskutabilní a pochopitelná. Nejsem ale toho názoru, že by člověk mohl v ekonomice najít svou identitu, podstatu svého života.

    • 27. června 2013 (17.22)

      Budu Vám oponovat. Zároveň však s Vámi budu, paradoxně, souhlasit.

      Ani v nejmenším nehodlám popírat to, co píšete. Naopak, líbí se mi to a nemám proti Vašim názorům námitek. Oponovat budu pouze u toho že by můj pohled byl postaven z ekonomického hlediska. Ono to tak může vypadat. Ale jen vypadat.

      Můj názor je postaven na principu na kterém vlastně stojí libertariánské názory, které byly například zmíněny i v úvodním článku seriálu věnovaném anarchokapitalismu a které vychází z nedotknutelnosti vlastnických práv. Byť je v nich pro někoho základem „ekonomično“ není tomu tak. Ale jsem si vědom, že to tak vypadá.

      Píšete, že „Z ekonomického hlediska je otázka svobodného rozhodnutí v případě otvírací doby diskutabilní a pochopitelná. Nejsem ale toho názoru, že by člověk mohl v ekonomice najít svou identitu, podstatu svého života.

      Souhlasím a není to nijak v rozporu s mými názory. Nicméně podle mě jde nikoli o ekonomický pohled, ale o to, zda je ono rozhodnutí svobodné či nikoli. Proto se mi takové nařízení příčí. A byl bych proti němu i kdybych neměl ve svém okolí jediný supermarket s nepřetržitou provozní dobou.

      • Petr Pelikán
        28. června 2013 (12.50)

        Petře,

        svoboda je velmi sporný, s libovůlí se prolínající pojem a někdy je velmi těžké identifikovat mezi nimi hranice.

        Svoboda jde ruku v ruce s morálkou, nebo jinak řečeno s přirozenými pravidly mezilidských vztahů. Já osobně jsem také pro maximální svobodu člověka. Plná svoboda ale není možná. Již z toho důvodu, že nežijeme sami a jsme na sobě vzájemně závislí. Již ta vzájemná závislost a také rozdílné chápání svobody jednotlivce dávají nutnost určitých pravidel, na něž se lze spolehnout. A jen dobrá pravidla svobodu jednotlivce nijak neomezují, ale teprve umožňují. Problém spočívá ve stanovení těchto pravidel. Aspektů, které stanovení těchto pravidel ovlivňují, je více.

        Vím, že jste svůj článek nepsal jen z čistě ekonomického pohledu. Ale je nutno podotknout, že v důsledku jde jen o ekonomické faktory, které jsou daným zákonem omezeny.

      • 28. června 2013 (13.07)

        Nakousl jste velice zajímavé téma. Nebudu na komentář nyní reagovat ani tak a ani onak. Ale téma je velice zajímavé, možná víc, než si sám myslíte.

        V prvním plánu při psaní tohoto komentáře jsem chtěl napsat, že tomu, co jste nakousl věnuji samostatný článek, ale počkám. Protože nyní zveřejňuji seriál na téma anarchokapitalismu (dnes po půlnoci bude další díl) nechci nijak narušovat jeho kontinuitu, ale rozhodně ho připravím a po ukončení zmíněného seriálu zveřejním.

        Zatím tedy bez komentáře. Ale za Váš díky.

  3. 28. června 2013 (4.59)

    Dobrý den , já osobně jsem názoru, že takto ještě více ubyde sice špatně placených pracovních míst , ale alespoň nějakých . Takže až ty , které socani údajně „chrání“ , takto budou propuštěni (prostě si řetězec vypočte a dělají to ze dne na den, že tolik a tolik pracovních hodin nebudou smět provozovat obchod, tak to je tolik a tolik přepočteno pracovních hodin = odpovídající počet zaměstnanců či brigádníků a hezkých pár lidí skončí na úřadě práce, kde jim levicoví šašci zajisté najdou jiné vhodné zaměstnání. Takže podobným socanům začnu věřit, až začnou příkladně se svými nesmysly řídit .
    Takže nařizvat někomu, že nesmí prodávat v jistou dobu je totéž jako mi osobně nařídit , že nesmím o st. sv. nikomu vykonat jakoukoliv práci , tedy člověku, který se na mne obrátí či něco . Co je komu do toho. Lidé sami nejlépe vědí, co je dobré a ne nějaký socan třeba 150 kg živé hmotosti Škromach a jiná reptilní monstra . Konečně i oni tito socvyžranci sami vědí, kde je jim nejlépe, , když tak dobře přibývají na živé váze . V supermarketu, kde údajně hodlají „ochraňovat“, to asi nebude .Neprotáhl by se mezi regály .
    Já pracuji bez ohledu na čas a lidé sami to vyžadují .Kdybych řekl, že o st. svátku nepracuji, tak si najde třicet jiných , což reptilní socexoti nepochopí .
    Takhle mi vyhovuje, že mohu , když usoudím, že nastal čas nakoupit, třeba zrovna o svátek práce bylo dost co dělat a po práci člověku vyhládne , jít , jeda kolem řetězce , uskutečnit nákup . Takhle bych tam musil jet vyloženě zvlášť , jelikož nikdy nevím, kdo si zrovna co objedná,což je dáno kromě jiného i tím, jak odpovím (zajištěnou „práci“ mají socvyžranci, tam dopředu vědí, že dostanou „své“) , což nechci . Tedy při jakékoliv pracovní cestě jít nakoupit bez ohledu na čas a šetří mi to dopravní a časové náklady , což není případ 150 kg socvyžranců .
    Takže za 7 let v opozici se tito reptilní exoti nezmohli než na šikanování , ke kterému nejsou v současnosti , kdy je krize , ani vhodné podmínky, jelikož tak vyrobí další nezaměstnanost , proti které údajně bojují a vytvoří tlak na příadné snížení mezd a vytvoří tak protor pro snižování mzdových nákladů , čím více placené práce takto ubude .
    A řeči, že se někdo přizpůsobí, co to bude příště. Jednoho dne se nebude kam přizpůsobovat .
    Prostě tady a dnes na to není vhodná doba . Jen udělají problémy obyčejným lidem tito reptilní socani .

  1. No trackbacks yet.

Napsat komentář