2019

Stala se mi taková věc. Stál jsem ve frontě u pokladny v supermarketu a přede mnou stál jakýsi Vietnamec. Měl košík plný plechovek piva i s kartony. Platil něco přes čtyři tisícovky. A pokladní, podle všeho penzista na brigádě, se hrozně rozčiloval. Prý by nedovolil aby někdo nakupoval tolik piva. Nedalo mi to a zeptal jsem se proč. Protože to prý nikdo nepotřebuje. Měl jsem chuť mu sdělit, že nikdo spíš nepotřebuje kritizujícího pokladního, ale nechal jsem to být.

Když Vietnamec odešel přidala se i pokladní od vedlejší kasy. Tady prý koupí za dvacet a o kus dál to prodá za padesát. To by se nemělo.

Už jsem to nevydržel. Podotkl jsem tedy, že nechápu proč si stěžuje právě na tohle a ne na to, že je tak blbá a nenapadlo jí stoupnout si vedle něj a prodávat za čtyřicet. Výdělek by v tom případě měla jistý. Inu, nepochopila to.

Zítra budeme mít už jiné datum. Bude se psát rok 2019. Přeji vám do něj hodně štěstí. A méně těch co by zakazovali a závidí nápady jiných a víc těch co ty nápady mají. Oni totiž díky svým nápadům bohatnou a my tak nějak bohatneme s nimi. Sice méně než oni, ale jistě.

Tak šťastnej a veselej… A hodně zdraví.